ETTORE MESSINA

V roce 2006 jste s CSKA vyhrál v O2 Areně v Praze poprvé Euroligu. Jak vzpomínáte na tehdejší Final Four?

Pro mě i pro klub to byl naprosto jedinečný moment, protože jsme získali pro CSKA první euroligový triumf po 35 letech. Tehdy jsme ani neplatili za favorita, tím bylo celkem jasně Maccabi Tel Aviv. Odehráli jsme těžké a vyrovnané semifinále s Barcelonou a finále je pro nás navždy nezapomenutelné.  V tehdejší Sazka Areně převládali fanoušci Maccabi, ale hodně slyšet byli i ti naši. Jejich povzbuzování nám moc pomohlo.  Zažívali jsme spolu s nimi krásné chvíle, když jsme do jejich srdcí a do srdcí všech lidí v CSKA vnesli radost z titulu, o němž tak dlouho snili.

Máte tým plný basketbalových hvězd. Jak se pracuje s těmito elitními hráči?

Není zase tak složité s nimi pracovat, protože své práci dávají maximum. Problémy ale nastávají, kdy takové hvězdy musíte motivovat a stále myšlenkově udržovat v plné koncentraci každý den. Nemluvím teď jen o CSKA, ale obecně, protože něco podobného se dá říci o každém týmu. Když máte k dispozici talentované hráče, očekáváte, budou stoprocentně zaměřeni na svou každodenní činnost a odhodláni naplnit cíle svého týmu.

Jaké jsou vaše hlavní cíle pro tuto sezónu?

Nejsou to mé cíle, ale cíle celé naší organizace. Každý v CSKA očekává, že budeme vyhrávat nebo aspoň tvrdě bojovat v každém utkání a v každé soutěži, kterou hrajeme, o vítězství.

Hrajete proti českým mistrům z Nymburka. Jak těžký zápas to pro vás bude?

Určitě to nebude nijak snadné. V pátek hrajeme těžké utkání Euroligy a už za další dva dny v Praze. Už v loňské sezóně měl můj tým s Nymburkem problémy a na podzim jsme se na domácí výhru hodně nadřeli.

Na které nymburské hráče si musíte dát největší pozor?

Respektuji Nymburk jako výborně koučovaný a organizovaný tým. Ve svém středu má některé hráče, kteří jsou opravdovými lídry a umějí vzít na sebe odpovědnost. Nikdy nechci vyzdvihovat hráče soupeře, protože bych tím nemohl vyjádřit dostatek uznání těm ostatním. Všichni tvoří dohromady výborný tým a právě na týmovou hru Nymburku se musíme zaměřit.

Jaké jsou vaše zkušenosti s českým basketbalem?

Nejsou moc velké. Teď ale hlavně hrajeme s Nymburkem podruhé v řadě. Jinak nemám nějaké speciální vzpomínky na zápasy s českým klubem nebo národním týmem.

S Nymburkem jste hráli už na podzim. Jak těžký to byl zápas?

Bylo to velmi náročné. Nejprve musím říci, že náš tým byl tehdy psychicky hodně dole, protože o tři dny dříve jsme doma prohráli v Eurolize s Barcelonou. Po tři čtvrtiny zápasu se nám proti Nymburku nedařilo a pořád jsme dotahovali náskok soupeře. Až ke konci jsme se dostali do lepšího tempa a podařilo se nám utkání zvrátit v náš prospěch. I pro mě osobně se zápas nevyvíjel úplně dobře, protože jsem měl hodně ztrát a nevedlo se mi ani při střelbě.

Jaký zápas očekáváte proti Nymburku v Praze?

Doufám, že právě teď už jsme na té správné cestě. Připravujeme se na těžké utkání. Opět nás ale čeká pouhé dva dny před soubojem s Nymburkem Euroliga, což může mít vliv na náš výkon. Hrajeme doma s Žalgirisem, s nímž je to vždy urputná bitva. Každopádně by se nemělo stát to, co před rokem v Pardubicích, kdy jsme postrádali několik klíčových hráčů, a pak z toho byla naše nejvyšší porážka v sezóně.

Prožíváte velmi náročnou sezónu, kdy trávíte spoustu času v letadle. Jak mezi zápasy relaxujete?

Ano, to je pravda. Snažím se s časem mezi jednotlivými zápasy nakládat velice opatrně a s citem. Jako tým držíme všichni hodně při sobě a máme mezi sebou skvělé vztahy. Takže se mnohdy sebereme a jdeme s několika spoluhráči do restaurace na večeři.  Když je čas, dívám se na filmy nebo se vrhnu na videohry. Jinak ale šetřím silami a jsem pokud možno co nejvíc doma.