Nebylo jednoduché Nymburk bránit. Většinu hráčů jsme sice ubránili, ale třeba Rančík je velmi chytrý hráč a dobrý střelec z dálky. Dělal nám velké problémy. Poté, co jsme hráli v pátek Moskvě proti Žalgirisu, to byl pro nás další těžký zápas. Nymburk si dokážu představit v Eurolize. V tomhle městě a v takové aréně... Pokud se ještě zlepší jako tým, tak proč ne.

Těší mě, jak jsme tu odehráli tři čtvrtiny. I když to nebyla Euroliga, jsem rád za to, jak jsme k tomu přistoupili. Pomáhali jsme si navzájem v těžkých momentech zápasu a hráli tady jako skutečný tým. Takhle hraje každý velký tým. I když jsme se v březnu spíš trápili, s tímhle přístupem můžeme letos něco dokázat. Záleží jen na nás.

Nejsem spokojen jen s naším výkonem ve druhé části třetí čtvrtiny, kdy jsme nebyli agresivní a měli špatný pohyb a pomalou rozehrávku. Pak ale moji hráči odvedli dobrou práci. Přizpůsobili se hře Nymburku, přidali na agresivitě a více se zaměřili na obranu. Jedeme domů s dobrým pocitem a můžeme se v klidu připravovat na další zápasy.

Hráli jsme s jedním z nejlepších týmu v Evropě, možná s tím úplně nejlepším. Zvlášť v obraně. Začali jsme trochu nejistě, ale rychle jsme se naštěstí dostali do zápasu. V poločase jsme ztráceli osm bodů. Říkal jsem hráčům, že je to lepší, než vést o čtyři, protože vím, jak CSKA umí zabrat, když prohrává. V druhé půli jsme dokázali vyrovnat, ale v klíčové chvíli jsme netrefili nějaké střely, měli hodně faulů a to zabilo zápas. Když hrajete s takovým týmem jako CSKA, stačí jim dvě tři chyby, aby vás ztrestali a rozhodli.

Přesto jsme odehráli velký zápas ve skvělé atmosféře. Doufám, že jsme zviditelnili český basketbal i náš klub. Lidé přišli a bavili se. Prostředí v O2 Areně bylo jako v Eurolize.

Samozřejmě mě přes všechny pozitivní věci mrzí, že jsme prohráli, ale hráli jsme proti CSKA. Musíme být realističtí. Víme, koho jsme tu měli za soupeře. Zklamaný mohu být hlavně kvůli špatnému závěru, protože jinak byl zápas celou domu vyrovnaný.

Nymburk hrál velmi dobře. Výborně střílel, ale my jsme zahráli především v obraně výborně a to nám vyhrálo zápas. V útoku jsme se snažili dobře doskakovat. Kouč po nás chtěl co nejvíce útočných doskoků, abychom získávali více příležitostí. Nymburk měl ale dobrou zónovou obranu, kterou nás dokázal efektivně zpomalit. Ve čtvrté čtvrtině jsme ale věděli jak hrát, abychom našli cestu k vítězství.

Teď bezprostředně po zápase je to trochu zklamání v tom, že se nám nepovedl závěru utkání. To se nám v poslední době bohužel stalo v několika zápasech. Pětatřicet minut hrajeme se soupeřem vyrovnanou partii a poslední tři, čtyři minuty nás soupeř přejede jako parní lokomotivou. Na druhou stranu musíme respektovat sílu soupeře. Je to prostě jeden z nejlepších týmů Evropy a asi si nemůžeme myslet, že každý zápas proti němu vyhrajeme.

Šest tisíc diváků je podle tebe maximum, které může v Česku na klubový basketbal přijít?

V posledních dvou letech to je zase vzpruha pro český basketbal, že diváci si našli cestu do hlediště. Šest tisíc fandících (důrazně) diváků bylo perfektních a doufám, že v O2 Aréně nebude hrát zase až na pět let. Je vidět, že se vyplatí jednou dvakrát za sezonu hrát v takové velké aréně.

Kde vzal Nymburk sílu vrátit se do hry po úvodu 0:7 a podobné se stalo i v závěru zápasu na konci třetí čtvrtiny?

Sílu jsme vzali z obrany. Několik útoků v řadě jsme ubránili tím, že jsme hráli zónovou obranu a na druhé straně jsme se prosazovali. Hlavně Rado Rančík a Mike Efevberha. Díky nim jsme drželi po dlouhou dobu vyrovnaný stav.