Oproti klasickým tréninkům v rámci jednotlivých věkových kategorií dostávají v programu NEXT příležitost ke zdokonalování vybraní hráči napříč jednotlivými týmy od U13 do U15. Jeho jedinečnost spočívá také v aktivním zapojení hráčů družstva mužů Basketball Nymburk do tréninkového procesu. „Naším společným cílem je, aby garanti chodili na tréninky skupiny NEXT minimálně jednou za 4 až 6 týdnů. Úzká propojenost našeho mužského týmu Basketball Nymburk s celým programem BCM je jedna z mnoha věcí, kterou v našem centru pro naše hráče děláme,“ vysvětlil Pavel Beneš, který je zodpovědný za obsah přípravy. Patrony skupiny NEXT se stali Lukáš Palyza a Tomáš Pomikálek a ti také ve čtvrtek ve dvě odpoledne zavítali do haly ZŠ Komenského k prvnímu společnému tréninku.

„Bylo by fajn umět střílet trojky jako Palyza a smečovat jako Pomikálek shodli se dva frekventanti skupiny NEXT Lukáš Mareš a Vojtěch Vejvar. „Rád bych od nich něco odkoukal,“ dodal jeden z nejlepších střelců družstva U14 a U15 Vojta Vejvar. „Jestli budu umět při smečování stejné triky jako Pomi, to nevím, ale kdybych měl alespoň výskok jako on,“ přál si další lídr družstva žáků, hrajících extraligu U14 a U15, Lukáš Mareš.

„Určitě by každý mladý kluk chtěl basketbal hrát na takové úrovni jako Palyza a Pomikálek. Kladů a pozitiv je pochopitelně daleko více. Například kluci vidí přímo v akci vybroušené basketbalové dovednosti, mají možnost vidět či slyšet, že i vynikající nymburští basketbalisté jsou skromní a normální lidé, kteří musejí každý den pracovat na sto procent,“ řekl o významu tréninků s nejlepšími českými hráči trenér Pavel Beneš.

Slalom mezi kužely, střelba levou i pravou rukou z různých pozic, tak vypadala úvodní část společného tréninku žáků a svých učitelů, kteří jim co chvíli poradili nebo jim lehce bránili ve střelbě. Střední část věnovala skupina driblinku – nízkému, vysokému s jedním nebo i se dvěma míči. „Jo, kdyby se mi někdo v dětství takhle věnoval,“ povzdechl si Tomáš Pomikálek. Do závěrečného „vyřazováka“ se pak zapojili oba eurocupoví hráči. I když možná někdy stříleli hodně lehkovážně, drželi si stále solidní nástřel.  

Šedesát minut určených společnému tréninku uteklo jako voda. „Byl jsem rád, že kluci z áčka přišli, moc se mi trénink líbil a nejvíce střelba,“ hodnotil uplynulou hodinku nejmladší účastník František Rylich, který jednoho „vyřazováka“ dokonce vyhrál. Na otázku, zda by chtěl umět hrát jako Pomikálek nebo Palyza, odpověděl rafinovaně: „Ideálně od každého něco.“

A co může přinést takové tréninkové odpoledne hráčům A-týmu? „Určitě to, že si mohou zavzpomínat na své vlastní začátky a z čeho vzešli oni sami. Jsou to jistě krásné vzpomínky a při těžkých chvílích, kterými prochází každá profesionální kariéra, si mohou vybavit, jak moc si přáli jako malí kluci, aby byli tam, kde dnes jsou. Dnes tam jsou, takže ta špatná chvíle není zase tak zlá, jak to na první pohled vypadá, a můžou být hrdí sami na sebe, kam až se dokázali vlastní pílí dostat,“ shrnul Pavel Beneš. 

fotografie najdete ve fotogalerii