Simmons je historicky jeden z nejlepších Američanů, kteří v Nymburce působili. Respekt fanoušků si jednatřicetiletý křídelník získal především pro své vynikající střelecké schopnosti. V pátek večer po roce znovu vkročil do známého prostředí a bylo znát, že se vrací rád.

Proč ses rozhodl vrátit do Nymburka. Popiš, jak se to celé zrodilo?

Bylo to z několika důvodů. Už jsem tu hrál, takže jsem dobře znal management klubu. Věděl jsem, jak dobře tu pracují a co je tu za tým lidí. Další důvod byl finanční. I z tohoto hlediska to byl pro mě zajímavý posun nahoru.

Až na trenéra je to tu stejné, jako když jsem odcházel. Doufám, že plynule naváži na dobré dvě sezony, které jsem tu odehrál a pomůžu Nymburku naplnit jeho cíle.

Ty cíle jsou nyní vyšší, než když jsi odcházel. Zejména v evropských soutěžích ambice Nymburka rostou.

Už při prvních rozhovorech mi představitelé klubu říkali, že chtějí větší průlom zejména na evropské scéně. Dojít co nejdál v kvalifikaci o Euroligu, případně se dostat co nejdál v Eurocupu. To samé platí o VTB lize. To je další věc, proč mě lákalo se vrátit. Chtěl bych klubu pomoci tyhle ambice naplnit.

Sledoval jsi během léta příchody dalších posil a vůbec to, jak se tu skládá nový tým?

Vím, že už od minulého roku je zpátky Rado Rančík, proti kterému jsem tři čtyři sezony hrál. Znám i Jiřího Welsche. Co se týče nově příchozích, tak o nich toho ještě moc nevím, ale věřím, že management udělal s jejich příchody dobrou práci a že to jsou určitě skvělí hráči, se kterými si budu na hřišti rozumět.