Jak těžký to byl krok uspět ve finále proti Prostějovu?

Každý zápas finále je těžký a proti Prostějovu, který hrál výborný basket, to bylo ještě těžší. My jsme k utkání přistoupili dobře, s patřičnou koncentrací a nasazením v obraně. První poločas prakticky rozhodl, ve druhém jsme udělali spoustu chyb, trochu jsme polevili, ale stále jsme měli vývoj utkání pod kontrolou.

Udělali jsme několik špatných rozhodnutí v obraně a možná jsme ztratili koncentraci. Měli jsme ten náš klasický hup podpořený i tím, že Prostějov se střelecky chytl. Vystřelili nám tři trojky do obličeje a tím se hodně povzbudili. Přišel time out, trochu se prostřídalo a dostali jsme se zpátky.

Deset bodů je náskok, o kterém se dá říct, že není bezpečný?

Ano, dá se říct, zvlášť když vznikne z náskoku o třicet. Prostějov byl ve velkém laufu a my jsme se potřebovali chytit. Chtělo to, abychom se prosadili v obraně. Když soupeř stáhl na 12-14 bodů, začali jsme je zastavovat, ale nebyli jsme schopni se trefit do koše. Hráli jsme v tu chvíli hodně individualisticky. Když se potom trefil Rado a Vlado, vrátili jsme náskok zpátky na 16 bodů a bylo jasné, že už zápas nemůžeme pustit.

Vzhledem k tomu, že v neděli je volný den, na nějakou skromnější oslavu bude čas. Ale že bychom se probudili na nádraží v Bratislavě, to asi nebude (smích). Ve středu nás totiž čeká velice důležitý zápas proti Haifě.

Určitě, každé vítězství potěší. V Eurocupu  jsou před námi dva nejdůležitější zápasy, na které se musíme pečlivě připravit.

Nemůže chybět otázka i na tvou trojkovou střelbu…  

Kluci říkali, že to byla náhoda a co se dá dělat (smích). Takový počet trojek jsem nedal ani nepamatuji. Dneska jsem měl spoustu volných střel. Střílel jsem, dokud to padalo… a ono to padalo dlouho.

Přispěl k tomu vývoj zápasu, kdy jsme vedli až o třicet bodů?

V druhé části možná ano, ale ty první trojky jsem střílel, když nebyl náskok nijak výrazný.

Co si dělal ráno jiného, že jsi chytil takovou střeleckou chuť?

Nic zvláštního. Bylo to ráno a dopoledne jako každé jiné. Jediný rozdíl byl, že jsem po obědě nekoukal na seriál ale na olympiádu. Možná mi pomohla bronzová medaile biatlonisty Soukupa (úsměv).

Bylo to cítit nejen z lavičky. Kluci, co byli na palubovce, mě v rohu často hledali. Dneska fungovala přihrávka navíc. Kromě té první, která byla těžší, byly všechny ostatní pokusy po skvělých asistencích. Měl jsem dva metry volno a to obrovský prostor. Dneska mohu spoluhráčům jen poděkovat.

Vojtěch Hruban od roku 2006, kdy poprvé naskočil do české nejvyšší soutěže, do finále Českého poháru ročníku 2013/14 znamenal v součtu Mattoni NBL a Českého poháru 194 trojek. Svými sedmi čárkami v pohárovém finále se Vojta dostal do třetí stovky. V rozhovoru naše křídlo přiznalo, že si nepamatuje, kdy dal naposledy tolik trojek. Při podrobném zkoumání dlouhodobých statistik, jsme přišli na to, že se mu ještě tolik trojek v oficiálním zápase nepovedlo dát nikdy. Nejvíce trojek – čtyři – Vojta zaznamenal v dresu USK v utkání proti Novém Jičínu (12.2.2011) a proti Děčínu (10.3.2010). Čtyři trojky vsítil také už v barvách Nymburka v zápase proti Pardubicím (2.11.2012).

Kromě rekordu v počtu nastřílených trojek si Vojtěch Hruban finálovým zápasem s Prostějovem zlepšil svůj největší bodový nástřel v dresu Nymburka na 25 bodů.