Jak se u nás zatím cítíte?

Česká republika je fakt hezká země. Lidi, co jsem zatím poznal, jsou velice přátelští. V klubu je všechno velmi profesionální. Už jsem mluvil i s trenérem a je to také velmi dobrý chlapík. Takže abych to shrnul, zatím jsem ze všeho tady nadšený a těším se, co bude dál.

Když jste dostal nabídku od Nymburka, co nakonec rozhodlo, že jste ji přijal?

Myslím, že fakt, že se tu hraje opravdu hodně zápasů. Minulou sezonu v Krasnojarsku jsme hráli pouze VTB ligu. Když jsem se rozhodoval, byl tohle nejzajímavější fakt. Všichni říkají, že to bude hodně náročné, ale loni jsme zase naopak často jenom dva týdny trénovali bez zápasu. Tohle teď bude jiné a těším se na to.

Loni v lednu sehrál Nymburk za měsíc 13 zápasů…

Zatím ne, uvidíme, jak to půjde, až ty zápasy budou přicházet.

Pro naše fanoušky jste jedním z nejzajímavějších letních příchodů. Z minulé sezony si vás dobře pamatují, protože jste Nymburk loni „potopil“ hned dvakrát. Hlavně v odvetě v Praze by bez vás Krasnojarsk jen těžko zvítězil. Jak na ty zápasy vzpomínáte vy?

Oba byly velmi těsné. Už jsem zapomněl, o kolik jsme vyhráli doma (o bod, pozn.). Spíš si vybavím ten zápas v Praze. Opravdu se mi povedl, padalo mi to tam. Vyhráli jsme tuším o dva body a já byl nejlepším střelcem zápasu. Vybavuju si taky tu zvláštní a opravdu velkou hokejovou arénu.

Ten zápas v Praze víceméně nakonec rozhodl o tom, že Krasnojarsk postoupil do play off a Nymburk ne. Vlastně jste nás loni „zařízl“, že?

(Smích) Jo, přesně tak, je to moje chyba!

Byl to podle vás hlavní důvod, proč jste od Nymburka dostal nabídku?

Je to možné. Vždycky je lepší, když vás vidí hrát na vlastní oči. Fakt, že si mě tady pamatovali, určitě vliv měl. To je ale normální. Kdybych zahrál excelentně proti CSKA Moskva, možná by taky měli zájem.

Před Nymburkem stojí hned na začátku sezony další velká výzva v podobě kvalifikace o Euroligu. Jaké má váš nový tým šance postoupit?

Trenér nám říkal, že momentálně máme před sebou jediný úkol. Pokusit se kvalifikaci vyhrát, udělat pro to v Belgii na konci září maximum. Naše veškerá pozornost tak směřuje právě k tomuto turnaji. Pokud by se nám podařilo postoupit, byla by to obrovská zkušenost pro tým i pro každého v klubu. Sezona by byla mnohem zábavnější, pokud bychom v ní hráli Euroligu.

Konkurence bude opět veliká. Jak vnímáte sílu soupeřů?

Je tam několik silných týmů. Favoritem bude pravděpodobně UNICS Kazaň, která má několik špičkových hráčů. Otázka je, jaký z toho vznikne tým. Ale i my máme skvělé hráče a jsem si jistý, že i jako tým budeme silní.

Nekompromisní je i formát kvalifikace. Jediná porážka znamená konec nadějím…

Proto se teď veškerá naše pozornost upíná k Jeruzalému, našemu prvnímu soupeři. Zatím se vůbec nemusíme obávat dalších soupeřů, protože pokud prohrajeme první zápas, žádní už nebudou. Kouč nám na úvodním meetingu řekl, že zatím se ani nemusíme starat o VTB ligu. Do kvalifikace zbývá pět týdnů a ta je teď nejdůležitější.

V týmu je teď už pět Američanů. Pomůže vám to lépe se tu adaptovat?

Znám Tre Simmonse, už jsme proti sobě hráli minulý rok. Naopak nikdy jsem se nepotkal s Dariusem Washingtonem a stejně tak s Garrettem Stutzem, kterého jsem viděl poprvé v neděli tady. Naopak znám se s Derekem Raiviem, který je opravdu dobrý malý rozehrávač. Hráli jsme proti němu v Německu. Na palubovce to ale nebude rozhodovat. Základní sestava bude momentálně nejlepší pětka našich hráčů a bude jedno z jaké země.

A v šatně?

Jsem tu zatím jeden den, ale je jasné, že spolu budeme muset dobře vycházet nehledě na to, odkud kdo jsme. Člověk se musí občas ledasčemu přizpůsobit, ale hrál jsem v osmi různých zemích, takže v tom nevidím problém. Budeme spolu každý den, není jiná možnost.