Jste dalším mladým hráčem v našem týmu, jehož věkové složení se i díky vám od poslední sezony snížilo. Zároveň byste měl být jedním z lídrů. Jak vám to zní?

Vypadá to, že nastavení týmu je docela atletické. Naše hra by mohla být hodně rychlá a na palubovce aktivní. Doufám, že to tak bude i kvůli mně. Chtěl bych týmu pomáhat tak, že budu co nejvíce vyhrávat své minisouboje. Dokonce jsem mluvil s Chassonem Randlem, než jsme se vydali do Nymburka. Shodli jsme se na tom, že máme stejné cíle a to je vyhrávat. Myslím, že tento tým na to má potenciál.

Jakou roli v týmu vám přisoudil kouč, když jste spolu před sezonou hovořili?

Mluvili jsme spolu v červnu. Ptal se mě, jakou jsem měl sezonu v Litvě, jaký styl hry mi vyhovuje, jestli hraju radši na pozici číslo jedna nebo dvě. Říkal mi, že se mu líbí moje defenzivní hra a že jsem se v ní během sezony v Litvě hodně zlepšil, což je pravda. Jeho styl basketbalu nahoru dolů mi vyhovuje a hraju ho už školy. Mám vítěznou mentalitu a věřím, že se s Nymburkem dočkám úspěchů.

V Litvě jste za dva různé týmy odehrál svou první profesionální sezonu. Jaká byla z vašeho pohledu?

Pro každého hráče z USA je to velká změna. Styl hry je úplně jiný, než na Univerzitě nebo v NBA. V Evropě je to více fyzické. Chvíli mi to trvalo, než jsem se adaptoval, ale časem mě to začalo hodně bavit. Jsem hodně soutěživý, takže jsem si to začal opravdu užívat.

Co bylo na té změně stylu nejtěžší vstřebat?

Možná někdy pomalejší styl hry. Týmy umí dobře držet hru na útočné polovině a bránit rychlé brejky, ke kterým jsem se tak nedostával často, jak jsem byl zvyklý. Hra je tu více poziční, to je asi největší rozdíl.

V Litvě je basketbal nesmírně populární. Jak se vám líbilo hrát před tak oddanými fanoušky?

Bylo to úžasné. Všichni Litevci milují basketbal, rozumí mu a dovedou hráče ocenit. I zápasy týmů z konce tabulky byly vyprodané. Docela mi to otevřelo oči, předtím jsem o Litvě nic nevěděl. Bylo to pro mě skvělé, protože já sám se považuji za velkého fanouška basketbalu a oceňuji každého, kdo má tento sport rád stejně jako já.

V polovině sezony jste ale změnil tým. Proč?

Vyskytly se nějaké nesrovnalosti v mém kontraktu. Byly tam nějaké problémy mezi agentem a koučem. Rozhodl jsem se pro změnu týmu a všechno začalo fungovat. Začalo se mi více dařit, dostal jsem se do All-Star Game a do druhého Týmu hvězd. Byla to moje první sezona v Evropě, proto jsem ještě úplně dobře neznal všechny věci. Musím ale říct, že jsem si užíval hru v obou týmech. Změna mi ale prospěla.

Z Baltické ligy jste získal nějaké zkušenosti z mezinárodní soutěží, ale teď vás čeká ostřejší kalibr v podobě VTB ligy. Jak se na ni těšíte?

Jak jsem říkal, ve svém okolí jsem vždycky patřil k těm nejsoutěživějším. Mám rád, když můžu hrát proti nejlepším. To mi VTB liga splní. Hodně zápasů jsem viděl v televizi. Hraje v ní hodně hráčů z NBA a jsem šťastný a natěšený, že si proti nim zahraju. Na univerzitě jsem hrál na tom nejvyšším levelu a teď si zahraju VTB ligu, která je jednou z nejlepších soutěží v Evropě. Stejně nepochybuji o tom, že proti špičkovým týmům budeme hrát i v evropském poháru a české lize.

Co jste věděl o Nymburku, než jste podepsal smlouvu?

Vím o tom, že vyhrál dvanáctkrát za sebou domácí ligu. Že tu minulou sezonu hrál Darius Washington, který hrál za Memphis v NCAA jako já, i když ne současně v jednom týmu. Viděl jsem hrát Dereka Raivia za Gonzagu, kde byl opravdu dobrým hráčem. Vím, že za Nymburk hrála řada skvělých basketbalistů.

Jak se těšíte na spolupráci s českými hráči?

Vím, že jsou to skoro všichni reprezentanti, takže budou určitě skvělí. Ale jsem tu kvůli své práci a nedělám rozdíly. Věřím, že spolu budeme dobře vycházet, protože jsem otevřený a rád komunikuju. Spojuje nás jeden cíl a to je vyhrávat, takže jsme na jedné lodi.