Netěším se na tu cestu, ale jinak je to podobné, jako když trénujeme v Nymburce. Občas se tréninky proloží zápasem, ale jinak budeme „uzavření“ na hotelu a budeme se přemísťovat buď do posilovny nebo do haly.  

Jenže na rozdíl od tréninků v Nymburce nemůžete domů. Není to negativum?

Ono to má dvě strany mince. Je to negativum, ale i pozitivum zároveň. Ve Slovinsku si odpočineme i mezi tréninky - tedy mluvím o sobě. Když jsem v Nymburce s rodinou, moc toho odpočinku není. V Zreče bude „klidový režim“. Mezi tréninky budeme ležet na pokoji a budeme se naplno věnovat jen tréninkům a regeneraci.

Co děláte v době mimo tréninky?

Někdo čte, někdo spí, někdo hraje hry na počítači, někdo se dívá na seriály. Čas mezi tréninky se vyplňuje klidovou aktivitou. Nečekej, že se jdeme ve volném čase třeba proběhnout. Ženáči s dětmi upřednostní spánek, protože ten už doma prostě nemají (smích).

Takže nějaké společenské hry neprovozujete? Nescházíte se někdy ve společenské místnosti?

Ve smyslu takové té společenské zábavy, to ne. Při zájezdech na venkovní zápasy se občas sejdeme a koukneme na filmovou novinku, kterou někdo ze spoluhráčů přinese. To se dá pár lidí dohromady a po zápase nebo večer přijde na řadu takový filmový klub.

Asi je lepší filmový klub než video rozbor zápasu, že?

Myslíš, že může takové soustředění pomoci, když jedeš s novým týmem úplně poprvé a seznamuješ se s budoucími spoluhráči?

Z vlastní zkušenosti nevím. Já jsem v situaci, že bych jel jako úplný nováček, nebyl… možná snad před těmi deseti lety, jestli se vůbec někam jelo - to je už hodně dávno, to už se nepamatuji (smích). (Petr měl pravdu, když byl první sezonu v Nymburce, jelo se sice na týden z Nymburka, ale hrály se zápasy v Německu, pokaždé na jiném místě. - pozn). Myslím, že to novým hráčům pomůže, aby poznali své budoucí spoluhráče. I když mezi tréninky spolu tolik času netrávíme, ale chodíme společně třeba na jídlo.  

Při týdenním pobytu asi ponorková nemoc nehrozí…

Na konci sezony, to už by mohlo být, na začátku ne (úsměv).

Jaké filmy si přibalíš do svého zavazadla?
Beru Kravaťáky (Suits). To je můj věrný společník při letech a takových soustředěních. Taky si beru životopis Ivana Lendla, který mám rozečtený. Doufám, že ho přelousknu celý. A taky se chci podívat na nové díly o Pablu Escobarovi.

Je náplň tréninků podobná jako v Nymburce nebo je náročnější?

Nevím, jak to Duško připraví, jedeme s ním poprvé, ale předpokládám, že bude podobně náročný, jako byl v minulých třech týdnech. Dva tréninky s Duškem, posilovna a večer basket - moc se to nezmění.

Je Duško náročný trenér? Máte ho rádi?

Musím říct, že jsem hodně spokojený a myslím, že nemluvím jen za sebe. Jeho tréninky mají hlavu a patu, opravdu jsme začínali postupně od menší zátěže až po největší bomby. Tréninky s ním mají smysl, víme, že se to zúročí i v sezoně.

Máte v plánu jenom dva zápasy. Není to málo?

Je to nastavené na rytmus, který budeme mít v sezoně. Je otázkou, zda jsou poblíž týmy, které s námi chtějí hrát. Dva zápasy za 6 dní je tak akorát. Potřebujeme také sehrát mezi sebou i na trénincích, potřebujeme zapracovat Eugena Lawrence.

Budete hrát s čínským týmem. Je to tvoje premiéra při Číňanům?

Na reprezentační úrovni ne. Taky jsme hráli proti čínskému týmu na Univerziádě 2001. Ale proti čínskému týmu na klubové úrovni to bude asi premiéra.

Jací jsou Číňani? Potvrzuje se v Česku zažitá představa, že Číňané nejsou velcí?

Musím říct, že možná populace je jako celek menší, ale basketbalisté mají „normální“ výšku. Většina týmů má hráče od 210 cm po nějakých 190 cm. Pravda byli tam i dva rozehrávači 185 cm, a to je běžné i ve světových týmech. Předsudek neplatí, myslím, u žádných čínských týmů.

Těšíš se na zápasy v rámci soustředění?

Těším se hlavně, že zápasy budeme hrát přímo ve Zreče, že nebudeme muset cestovat ani kousek autobusem a budeme moct do haly přejít v pantoflích. To je velký bonus.

Je ve Zreče příjemné prostředí?

Hotel je pojatý jako wellness -  sauna, teplý a studený bazén, vířivky, … v tom to je perfektní. Hala je pět minut pěšky od hotelu. Je to lepší než bydlet v super hotelu a jezdit hodinu autobusem do haly na trénink. Všechno je vedle sebe, a proto se tam rádi vracíme.

Jaké je jídlo? Servírují vám nějaké místní speciality?

Maximálně jednou za týden, když odjíždíme. Jídelníček je daný našimi trenéry. Kuře - těstoviny, kuře - těstoviny, občas nějaké hovězí. Mě tahle strava nevadí,… nebo jsem si na ní už asi zvyknul, že mi dokonce i chutná (smích).