Proti soupeři, který je přibližně na podobné úrovni jako my, jsme měli výhodu domácího prostředí a měli jsme ho vyhrát. S dnešním předvedeným výkonem ale rozhodně nemůže být spokojení. Když solidně hrajeme jen deset minut ze čtyřiceti, nemůžeme takový zápas vyhrát.

Trenér Růžička hovořil hodně kriticky k výkonu hráčů. Uvědomujete si sami, že jste nepodali dobrý výkon?

Ano, i když soupeř hrál velice dobře, my jsme mu nedokázali výrazně komplikovat hru, snad jen kromě asi deseti minut, kdy jsme stahovali získané manko. Škoda, že jsme nevydrželi déle předvádět zlepšenou hru.

Byla o poločasové přestávce velká bouře v šatně?

Petře, co říkáš, jako podkošový hráč, na poměr bodů z vymezeného území 14:48?

Oni byli daleko agresivnější v nájezdu a na druhé straně podkošový prostor dobře zahušťovali a raději nás nechávali střílet z dálky. Naši hráči, kteří najížděli z perimetru, to měli obrovsky těžké, protože najížděli do dvou, tří hráčů a nedokázali jsme si s tím poradit. Dá se předpokládat, že podobnou taktiku budou praktikovat i v odvetném zápase. My bychom na to měli najít recept a aplikovat ho v Petrohradu.   

Je to velká komplikace na začátku nadstavbové skupiny?

Obrovská komplikace. Skupina není velká a s tímto soupeřem, se kterým bychom se mohli rvát o postup, jsme prohráli domácí zápas.

Jaké jsou ambice proti ostatním týmům Kazaň a Štrasburk?

I když jedeme na jejich palubovku, musíme se snažit vyhrát, žádné propočty nepomohou.

Dnes to byl zápas, ve kterém jsme si nedokázali pouštět balón, ve kterém jsme nedokázali hrát týmově, kromě asi sedmi minut, kdy jsme dotahovali náskok Zenitu. Když byl rozdíl, myslím, tři body, přišel zlomový moment, kdy na jedné straně rozhodčí nepřiznali technický koš a na druhé straně ano.

Myslíš, že vás ten moment trochu rozhodil?

Minimálně nás na chvíli připravil o koncentraci. V té době jsme byli nahoře a soupeře jsme tlačili. Od té doby jsme zase nedokázali udržet tempo. I když to byly v podstatě čtyři body, prohráli jsme o dvanáct, takže naši prohru to nijak neovlivnilo.

Zdálo se, že rozdíl ve hře obou týmů byl v lehkosti proměňování střeleckých příležitostí…

Přesně tak. Oni hráli jednoduše a my jsme si nebyli schopni dobře pomoct v obraně, prohrávali jsme souboje jeden na jednoho. Pod košem byli důraznější.   

Z vymezeného území to bylo velice špatné z naší strany. Byla jejich obrana tak výborná?

Pod košem to bylo bídné. Zenit hrál „v bedně“ dost fyzicky, ale byť jsme se k nějaké solidní dostali, pokud jsme neproměnili.

Od kdy jsi věděl, že budeš mít na starosti Hodge?

Tušil jsem to od okamžiku, kdy jsem zjistil, že budeme hrát s Petrohradem. Stoprocentní jistotu jsem získal den před zápasem, když mi to trenér říkal. 

Byl to jeden z našich nejhorších výkonů. S týmovou hrou jsme byli na štíru. Začalo to v obraně a pak se to přeneslo i do útoku. Znervózněli jsme, nedali jsme některé vyložené šance, trojky nepadaly. Podkošový prostor nám dobře zavírali a nechali nás střílet z dálky.

Jaké je cesta ze špatného útoku?

Po změně stran to ale bylo daleko lepší…

Ve druhém poločase jsme se zlepšili v obraně, dali jsme pár trojek, stáhli jsme rozdíl na dva body. Pak si dovolím říct, že nás rozhodčí zařízli.

Poškodili nás minimálně ve dvou případech. Je to důvod prohry?

Není, prohráli jsme o dvanáct, ale zápas se klidně mohl vyvíjet úplně jinak.

Jak s takovým zápasem dál pracovat?

Těžko říct, jestli se z takového zápasu poučit nebo ho rychle zapomenout. Asi raději rychle zapomenout. Zbývá pět zápasů, šance je, ale bude to hodně těžké. Nebudeme si nic nalhávat, máme to hodně špatně rozehrané. 

Luboš Růžička – asistent trenéra Kemzury

Musíme si nalít čistého vína. Tento soupeř byl prostě hratelný a je neomluvitelné, jak jsme dneska hráli. Byli jsme nedisciplinovaní a útočné i obranné polovině. Náš výkon nebyl hodný našeho jména a našeho dresu. Zápas jsme hráli jako parta kluků, která se včera odpoledne sešla na plácku a dneska šla hrát Eurocup.

Nemohla k tomu přispět i „mrtvá“ atmosféra v hale, kde se o fandění staral jen FanClub?

Atmosféra je taková, jaká je. My jsme profesionálové a máme hrát dobře klidně před prázdnými tribunami.

Pomohla trochu domluva o poločasové přestávce?

Pomohla, ale zabrala jen na chvíli. Soupeř na to dobře zareagoval, přerušil náš trhák.  

Je to velká komplikace z hlediska dalšího účinkování v Eurocupu?

Je to sice první zápas ze šesti, ale komplikace to je. Doma ztrácet nesmíme. Navíc soupiska Zenitu není jako soupiska Kazaně nebo Štrasburku. Máme před sebou ještě pět zápasů a nikde není psáno, že nemůžeme vyhrát v Petrohradě, ale skóre mínus dvanáct je prostě hrozivé.

Nemohla naši křečovitou hru způsobit třeba i důležitostí zápasu?

Máme spoustu zkušených hráčů přes třicet let a ty takových zápasů odehráli desítky ne-li stovky. Našim největším problémem bylo, že to každý hráč chtěl strhnout sám a to se projevilo na útočné hře. Chyběl pohyb míče a každý nakupil spoustu chyb. Když jsme se dotáhli, přišel nějaký zkrat v přechodové fázi. Za stavu o mínus pět zabojujeme o míč, jdeme do protiútoku, ztratíme míč a místo abychom dva body dali, dva dostaneme a hned je to –4 v celkovém skóre.