Petře, jsi překvapený, že soupeřem je Děčín a ne Pardubice?

Kdyby bylo teď před semifinálovou sérií, byl bych překvapený, protože Pardubice celou sezonu dokazovaly, že jsou v české lize týmem na pozici číslo dva. Jenže se ukázalo, že v play-off nemá nikdo nic jistého. Ani my jsme v semifinále nevyhráli 4:0. Pardubice trochu zlomilo první utkání, které doma prohrály, naopak Děčín tím získal sebevědomí a dokázal si, že může na venkovní palubovce vyhrát. Hra Děčína je hodně založená na bojovnosti a tvrdosti a právě tyto jejich typické vlastnosti dobře živí vysoké sebevědomí.  

Myslíš, že děčínští věřili už před začátkem série?

Děčín je tým, který tomu věřil. A první vyhrané utkání je v tom utvrdilo. Zápasy semifinálové série ukázaly, že Děčín do finále patří.

Je výhodou potkat své bývalé spoluhráče (Palyza, Houška, Pomikálek) jako protihráče?

To může být výhoda jak pro ně tak pro nás. Známe se navzájem a víme, jaká jsou nejčastější zakončení protihráče v útoku, jaké jsou jeho slabiny. Protože je to na obě strany, neřekl bych, že by to měl být rozhodující faktor finále.

Nejrychlejší finále v dějinách, do týdne je hotovo. Bude i nejtěžší série?

Tím, že se hraje systémem na dva zápasy, kde v podstatě rozhoduje skóre, to bude těžká „série“.

Změní se něco na finálových zápasech? Poznají diváci změnu systému?

Rozdíl bude v tom, že se bude bojovat o každý balón, o každý koš až do úplného konce každého zápasu. Už nejde jen o vítězství, ale také o skóre. I když bude mít jeden tým větší bodový rozdíl, trenéři budou zmenšit nebo zvětšit bodový náskok nebo ztrátu. Když je rozdíl zápasu třeba o dvacet, podívají se na hřiště hráči, kteří tolik nehrají a trenéři nechají odpočinout ty, kteří hráli delší časový úsek. Myslím, že odpadne takové „dohrávání“ zápasu.

Systém, který se bude finále hrát, není v basketbale tak častý…

V české lize opravdu ne. Ani jeden z hráčů, kteří budou finále hrát, se s tím často nesetkává. My jsme letos jednu sérii takovou odehráli proti Sassari… a všichni vědí, jak to dopadlo. A před tím si na takový systém vzpomínám jedině v Eurocupu v první sezoně proti Zhořelci.   

Zmínil jsi sérii se Sassari, která pro nás nedopadla dobře. Nemůže to hrát nějakou roli v psychice?

Jedině to, že už jsme jednou do téhle řeky vstoupili a že podruhé už nechceme. Na druhou stranu nám to ukazuje, že i dvacetibodový náskok nebo ztráta není nic, co by se ve druhém zápase nedalo zlikvidovat. Pro nás to může být jen ponaučení.

Tvoje pocity před sérií: očekávání, nervozita, radost, strach…?

(po chvíli přemýšlení) Určitá nervozita je před každým zápasem… pocity … asi očekávání, aby to už začalo. Pauzy v play-off jsou pro mě hrozně dlouhé a nemám je rád, asi jako všichni hráči.

Dodává vám větší klid, že bude Děčín hrát na zimním stadionu?

To je jejich rozhodnutí. Já si myslím, že jsou ve své hale silnější. Třeba je plný stadion vyhecuje více než plná hala na Maroldovce. Nám to vadit nebude. Už jsme to dokázali ve dvou předchozích finále a neměli jsme žádný problém vyhrát.