Pokud má tým na konci zápasu úspěšnost střelby za tři body vyšší než 50%, je to známka kvality. Pokud je ale počet proměněných trojek šestnáct, dostává toto číslo punc rekordního počinu. Letos ještě žádný tým tak produktivní zpoza čáry šest a tři čtvrtě metru od koše daleko nebyl. Už 6/7 po první čtvrtině říká, že jsme měli opravdu ostře nabito.

Utkání začalo vyhraným rozskokem Ústí, ale první koš dal Martin Kříž, když využil ještě spícího Láďu Pecku a čistě naběhl pod koš, kde ho našla přesná přihrávka Gena. Hosté se sice vzápětí dostali do vedení, ale hned první náš trojkový pokus se ujal. Uplynuly tři minuty a po zisku Gena jsme vedli 12:4, což byl signál pro trenéra Pišteckého k oddechovému času. Ještě ani nezamávala první pětiminutovka na odchodnou a už jsme po dalších dvou trojkách Bočiho vedli 15:7. Trhlinu našemu střeleckému koncertu způsobil druhý faul Bočiho, kvůli kterému ho trenér posadil na lavičku. Roli skórera převzali jiní, třeba Pampi nebo Jaka Brodnik. Protože i hosté stříleli solidně za tři body, byl stav po 10 minutách 30:20. Za první čtvrtinu viděli diváci 10 trojek (6 my a 4 Ústí) a jen dva trestné hody (jen Ústí). Po stejně dlouhém časovém úseku ve druhé čtvrtině jako v první, si vzal trenér Slunety druhý oddechový čas. To už jeho tým po dalších dvou trojkách prohrával 22:42, tedy o dvacet bodů (šňůra 12:2). I v dalším průběhu čtvrtiny jsme se několikrát pokusili o trojku, ty ale nepadly. Protože Ústí si pohlídalo obranný doskok, dokázalo se malinko přiblížit. Svou roli hrála i občas nějaká chybička v rozehrávce. Nakonec jsme v prvním poločase spáchali 9 ztrát a to není zase tak malé číslo. Bouři nevole sklidil ostřejší zákrok Wisseha na Wrighta k zastavení rychlého protiútoku. Jinak se hrálo v rukavičkách. Ve druhé čtvrtině se z čáry trestného hodu házelo jen jednou při koši s faulem. V poločase byl stav trestných hodů 1/1:2/2. Půl stovky nastřílených bodů se nám podařilo dosáhnout chvíli před koncem prvního poločasu (51:39).

Zápas ve druhém poločase charakterizoval Martin Kříž: „O druhém poločase nechci říct, že se dohrával. Ale měli jsme v něm úseky dobré, kdy jsme soupeře v pohodě přehrávali a hodně špatné, kdy jsme třeba dostali 8 bodů v řadě. S takovou nemůžeme v evropském poháru uspět a může nás to stát vítězství.“ Hned ten dobrý úsek přišel v začátku čtvrtiny, kdy jsme opět dvěma trojkami utrhli skóre na 57:39. Pak přidal další dvě Vojta a upravil po druhé z nich na 63:47. V určitých fázích druhého poločasu USK dobře střílelo, a tak i tato část zápasu skončila malým bodovým rozdílem. Poslední čtvrtinu jsme o čtyři body prohráli, vzhledem k patnáctibodovému náskoku po třetí čtvrtině bylo maximum rozdílu po celou dobu poslední čtvrtiny nad deseti body. To už sklouzl zápas do slabšího proměňování akcí. Martin Kříž připustil vliv zásoby sil na průběh druhého poločasu, ale ne jako zásadní: „V úterý jsme vydali v Praze hodně sil, ale dneska je sobota… Jeden z faktorů, ale jsme natolik profíci, že bychom to měli zvládnout.“ Zvládli jsme to. Nebylo to žádné drtivé vítězství, ale ani jednou jsme nemuseli mít strach o výsledek.

Věděli jsme, že to bude pro Nymburk třetí zápas v pěti dnech a měla z toho být alespoň na začátku výhoda pro nás. Bylo to přesně naopak. Nymburk do zápasu vlétl a na začátku si vybudoval jedenáctibodový náskok. My jsme se, jako v každém zápase, chtěli soustředit na tři věci. První z nich byla, že nepoztrácíme tolik balónů při tlaku, který domácí tým vytváří. To se nám podařilo. Za druhé jsme se chtěli soustředit na obranný doskok. S tím mohu být spokojen, Nymburk měl osm útočných doskoků. Za třetí jsme se chtěli soustředit na náš útočný doskok, bohužel jich bylo jen šest. Zápas se rozhodl ve dvou číslech – body z rychlého protiútoku a trojková úspěšnost soupeře.

Se soupeřem jako je Nymburk se nedá spoléhat na to, že se ubrání všechno a všude. Riskovali jsme spíše střelu a snažili jsme se bránit vnitřní prostor. To se docela dařilo, ale Nymburk dal dnes 16 trojek a to nakonec zápas rozhodlo.

Konečně máme za sebou náročný týden co se týče zápasového programu. Bylo na nás vidět, že to byl těžký týden. Udělali jsme jen to, co bylo potřeba a nic víc, nic míň. Ústí je nebezpečný tým zvlášť v ofenzívě, je to první tým v úspěšnosti trojkové střelby a myslím, že se nám toto podařilo dnes trochu srazit. Každopádně máme na čem pracovat, musíme zapracovat nové tváře do našeho týmu. Zápas jsme vyhráli a není potřeba nic dalšího říkat.

Ústí je těžký tým, nebyl to jednoduchý zápas. Je těžké proti nim hrát zpod koše nebo z větší vzdálenosti. Jejich úspěšnost v trojkové střelbě je velká, ať už to jsou podkošoví hráči nebo hráči na perimetru. Začali jsme zápas dobře, ve druhé a třetí čtvrtině jsme zpomalili a to způsobilo menší rozdíl. Vyhráli jsme a jak je vidět musíme ještě zapracovat nové hráče. To byl zápas, který nám v tom pomohl.