Utkání bylo v prvních pěti minutách velice opatrné z obou stran. Oba týmy jakoby vyčkávaly, co udělá jejich soupeř. Ani jeden z týmů neoplýval žádnou přesnou střelbou. „Po prvních třech minutách mohl být výsledek klidně 10:0 pro nás,“ hlásil ze Záhřebu Ondřej Šimeček. Po pěti minutách to sice 10:0 nebylo, ale ani vedení 6:2 nebylo k zahození. V dalším průběhu první čtvrtiny se naši z nepřesné střelby probrali dříve a ještě do konce první čtvrtiny natáhli náskok na 7:13. Téměř o polovinu bodů se zasloužil Tre Simmons (6). Nejvíce bodů na straně domácích si připsal Dario Šarič (3). Jak skóre první čtvrtiny napovídá, prim hrála defenzíva. Naše obrana nutila domácí borce k několika ztrátám, které přispívaly k našemu mírnému vedení.

Druhou čtvrtinu jsme zahájili ve velkém ofenzívním stylu. První koš hracího období měl hodnotu tří bodů a dal ho Vojta Hruban, dva body po něm přidal Mahalbašič a dva trojky za sebou zavěsil Ilievski. Rozdíl ve skóre se za 2,5 minuty vyhoupl na 17 bodů (7:24). Uvadající podporu domácího publika trochu rozvířila trojka s faulem Davora Kuse, ale čtyři body z jednoho útoku na naši psychiku žádný velký vliv nemělo. Stále jsme si hráli svou hru, která byla založena především na rychlém návratu do obrany a týmovému pojetí jak na útočné tak na obranné polovině. Domácí se teprve po třinácti minutách odlepili ve skóre z první desítky. Ovšem my jsme stále udržovali rozdíl ve skóre nad 15 body a na tahu byli domácí, kteří zásluhou čtyř trestných hodů v samotném závěru čtvrtiny na chvíli snížili pod patnáct. Rado Rančík dal poslední body prvního poločasu také ze šestek a patnáctibodovou metu pro náš tým uhájil.

Pohled na poločasové srovnání obou týmů jasně vypovídá, proč byl po prvních dvaceti minutách stav tak výrazný v náš prospěch – stačí pohlédnout na úspěšnost střelby a počet asistencí.

Hned na úvod třetí čtvrtiny jsme vytáhli rozdíl nad dvacet bodů (20:41) po koši Houšky a tři body připsal Rado Rančík systémem „and one“ tedy koš s falem. V polovině třetí čtvrtiny po trojce Welsche jsme vedli už třiadvacetibodovým rozdílem. To bylo nakonec nejvyšší vedení v zápase. Cibona sice trochu zazlobila, ale pět bodů Simmonse nám dalo opět klid a rozdíl dvaceti bodů. Na další dvě trojky domácích, kteří po neúspěšném dobývání podkošového prostoru začali více stříle z dálky, odpovídal Simmons dvěma trojkami a Mahalbašič dvěma koši z vymezeného území. Třetí čtvrtinu jsme sice vyhráli jen o dva body, ale stále nám to dávalo luxusní náskok 18 bodů.  

Ve třetí čtvrtině se střelba domácích přeci jen trochu zlepšila, přidali několik asistencí a hra se vyrovnala.

Pak ale při trojce Kuse fauloval Ilievski a „postižený“ domácí hráč všechny šestky proměnil. Po ztrátě Ilievského fauloval Welsch a Jagodik přidal další dva body z čáry trestných hodů. Minutu a čtyřicet vteřin před koncem byl rozdíl pouze 5 bodů a navíc v útoku Simmons nedal trojku. Na druhé straně zachránil blokem Mahalbašič. „Zblokovaná střela Mahalbašičem byla možná klíčová akce závěrečných minut,“ přidal postřeh Ondřej Šimeček.

V útoku však Ilievski se za faul Janninga odměnil jen jedním bodem. Možnost domácím se přiblížit našemu týmu sebral útočný faul Janninga, ale ztráta Jirky Welsche dala útok opět do rukou Cibony. Necelou minutu před koncem čtvrté čtvrtiny upravil Junaković na 70:74, ale pevná ruka a hlavně nervy Ilievského na čáře trestných hodů přinesly dva body (70:76). V závěru plném taktických faulů a time outů jsme nakonec nápor domácích odvrátili a zvítězili 77:84. 

Body: Kus 22, Junaković 12, Janning 11, Šarić 10, Planinić 7, Strawberry 6, Jagodik 5, Žižič a Blassingame 2 – Simmons 24, Rančík R. 13, Ilievski 11, Mahalbašić 10, Page 8, Welsch, Houška a Massamba po 5, Hruban 3, střelba za 2 body: 40/15:37/17, trojky: 21/7:23/10, TH: 30/26:22/20, doskoky: 35:37, asistence 12:19, ztráty 16:17, fauly: 25:26, čtvrtiny: 7:13, 13:23, 20:22, 37:26