Z naší strany po dlouhé době velmi dobrý zápas, důležitý hlavně po mentální stránce. Možná vítězství není ani tak důležité z hlediska vývoje skupiny jako proto, že jsme potřebovali prolomit černou sérii porážek na mezinárodní scéně. Už jsme trochu ztráceli víru… dneska jsme si ale dokázali, že stále umíme vyhrávat zápasy.

Co s námi bylo na začátku zápasu?

Začali jsme pasivně, oni bránili agresivně a my jsme se tomu poddali. Nechali jsme se zatlačit do pozic, kde jsme nechtěli být. Soupeř bránil přihrávkové koridory a my jsme nebyli schopni si dobře přihrát a podle toho začátek vypadal. Až příchod hráčů z lavičky s přechodem na zónovou obranu a změny rytmu hry nám pomohla vrátit se do zápasu. Od té doby jsme to měli pod kontrolou.

Dneska byla zóna tím prvkem, který měnil průběh zápasu?

Nás vrátili zóna do zápasu i minulý týden ve Štrasburku. Věděli jsme, že byla účinná a účinná byla i dneska. Zóna zápas nevyhrála, vyhrálo kombinování obrany. Když přešli Francouzi do zóny, nečekali jsme to. Proti nám skoro nikdo zónu nehraje a s nečekaným prvkem jsme se museli chvíli popasovat.

Mysleli jste na bodový rozdíl?

Já jsem o tom nepřemýšlel až do poslední akce. Doskočil jsem míč, podal jsem ho Vojtovi. Myslel jsem, že soupeř bude faulovat, aby zastavil zápas. To ale nepřišlo. Trenér z lavičky začal křičet „potřebujeme jednu střelu“, podíval jsem se a v tu chvíli mi docvaklo, že rozdíl je šest bodů.

Byl to pěkný zápas, začátek byl ale hodně tristní. V první čtvrtině se nedařilo v útoku, obrana byla zpočátku jakž takž, pak se přestalo dařit i v defenzívě. Dvacet tři bodů bylo poměrně dost. Ve druhé části jsme se hodně zlepšili právě v obraně a potvrdilo se staré pravidlo, že když se ubrání, mančaft se chytne i v útoku. Naši pomalu stahovali a Francouzi byli překvapení z toho, jak dobře hrajeme a už se do zápasu nedostali. Koncovku jsme si pohlídali i přes pár chybiček, které tam nemusely být.

Čeho jste si všiml?

Mohli jsme hrát na konci trochu delší útoky a ne vystřelit ve 12.vteřině útoku těžkou střelu, jako třeba Burns 50 vteřin před koncem. Mohl se ještě 10 vteřin sbírat čas. Člověk to ale na hřišti vidí někdy jinak. 

Věřil jste ve vítězství po špatném začátku nebo vás už přepadly chmurné myšlenky?

Měl jsem chmurné myšlenky. Když člověk sleduje poslední zápasy, tak jsme často prohrávali o deset a více a nikdy se nepovedlo utkání dotáhnout do vítězného konce. Člověka pak napadne, že i tento zápasu bude mít stejný průběh. Naštěstí se kluci chytli a myslím, že by je to mělo povzbudit. Sezona je ještě dlouhá VTB liga je zatím jen v polovině. Musí hrát týmově.