Letos je však na palubovce „jiný“ Vojtěch Hruban. Jeho výkon ve VTB lize se stupňuje. V minulém roce skončil mezi střelci na 64. místě s 9,2 bodů na zápas, letos je čtrnáctý nejlepší s průměrem 15,7 bodů na utkání. „Možná mám větší sebevědomí… ale nikdy jsem o tom nepřemýšlel,“ odmítl se Vojta nějak hluboce zaobírat svými statistikami. 

„CSKA je klub z TOP 5 Evropy a ukázal to zrovna v posledním zápase proti Maccabi Tel Aviv. Ve VTB lize je to jeden z nejtěžších soupeřů,“ řekl Vojta. Proč ale neoznačil zápas jako ten nejtěžší?? „Podle mého názoru je soupiska Chimki snad ještě lepší než CSKA. Rozdíl mezi nimi se řídí jen momentální formou obou týmů,“ vysvětlil Vojta. V Eurolize si však CSKA už čtyři kola před koncem základní části zajistil jako vůbec první tým postup do další fáze. Chimki je ve skupině A na druhém místě.   

„Od CSKA se čekají jenom vítězství a tituly. Díky tomu to však nemají ve VTB lize lehké. Proti CSKA se chce každý tým vytáhnout. Protivník není nikdy favorit, a když se prohraje, snadno se řekne: ‚No, to bylo CSKA Moskva…‘ naopak, když soupeř vyhraje, je to velká sláva. My takovou pozici máme v české lize,“ zamyslel se nad úlohou favorita soutěže Vojtěch Hruban.    

Proč je vlastně CSKA tak dokonalé? Samozřejmě rozpočet klubu je i na ruské poměry velký. Jen peníze však vítězství nedělají. „CSKA má vynikající individuality, ale každý rok tým zdobí kolektivní hra. Na soupisce mají dva skvělé rozehrávače Teodosiče a de Cola, kteří dokáží ze svých spoluhráčů ‚udělat‘ v zápase několik dvouciferných střelců,“ hledal silné stránky nymburský křídelník a specialista na obranu klíčových hráčů soupeře (na fotografii brání právě Nando de Cola).

Na nedělním duelu s CSKA je přeci jen něco trochu netradičního a nečekaného. Utkají se totiž tabulkoví sousedé. Moskvané jsou druzí a Nymburku patří třetí příčka. „Měli jsme výborný vstup do soutěže, ale musíme si přiznat, že jsme měli i lehčí soupeře a nehráli jsme tolik venku,“ nepřeceňuje Vojta Hruban výborné umístění svého týmu. Nechybělo ale mnoho a mohlo být pořadí týmů obrácené. Středočeši totiž ztratili ve Volgogradu utkání košem, který padl po chybě časomíry a znamenal prodloužení, ve kterém frustrovaní hosté už nenašli rytmus. „Takhle naštvaný a rozhozený jsem snad ještě nikdy nebyl,“ rozohnil se ještě skoro týden poté Vojta Hruban a pokračoval: „V zápase jsme sice nehráli moc dobře, ale přesto jsme měli na vítězství. Byl to zájezd, na který jsme odlétali v jednu v noci, takže celý denní rytmus byl nabouraný. Do zápasu jsme museli vložit obrovské množství energie, abychom zlikvidovali vedení domácích. Zápas jsme měli v normální hrací době v podstatě vyhraný. To, co se stalo na konci, se těžko komentuje. V soutěži jako je VTB by se to stávat nemělo, zvlášť když rozhodčí kontrolovali závěr několikrát na videu… a pak rozhodnou úplně špatně. Snad nás výsledek zápasu nebude někdy v budoucnosti mrzet.“