„Já jsem překvapený, kolik je tu lidí. Všechno tu je parádně zorganizované. Bylo fajn pokecat s hokejistama,“ řekl Lukáš po autogramiádě. „Já si s nimi teda moc nepokecal, Pali seděl vedle nich, tak měl větší možnost. Já akorát prohodil pár vtípků,“ smál se Tomáš. „Když jsem byl malej, tak jsem hrál tři roky hokej, takže jsme si pokecali, jak se dělá blafák,“ vzal si slovo zpátky Lukáš.

Všichni tři zároveň zakláněli hlavy, aby mohli sledovat leteckou show, která se nad nimi právě rozjížděla. „Nikdy jsem v ničem takovém neseděl, natož pak abych to řídil,“ komentoval Vojta dění nad sebou. „Zrovna tady letí hlavou dolů, takže bych v tom teď nechtěl sedět, ale jinak chodím na takovéhle akce často. Dneska vyšlo ideálně i počasí, takže líbí se mi to, baví mě to a docela si to tady užívám,“ dodal Tomáš.

Představa sednout si s akrobatem do letadla možná trochu pokoušela Lukáše, ale musel by mít absolutní důvěru v pilota. „Oni to jsou profíci, takže by se nám asi nic nestalo, ale na klidu by mi přidalo, kdyby to byl aspoň člověk, kterého bych trošku znal. Ale kdyby za mnou teď někdo přišel a řekl mi „Pojď, proletíme se“, tak bych možná asi utekl,“ smál se Lukáš.

„Já bych šel hned, sice by mi z toho bylo asi trošku zle, ale kdyby teď někdo přišel, ať jdu na to, neváhal bych ani vteřinu. Musí to být super. Otázka ale je, jak by to dopadlo. Vzhledem k tomu, že jsem zatím nic neobědval, tak asi v pohodě,“ usmíval se Vojta. „Já bych na to žaludek asi měl, ale nevím, jestli bych si na to troufnul,“ zvažoval Tomáš.

Akce se zúčastnil také Michal Franěk z našeho Basketbalového centra mládeže a obrovskou radost z návštěvy letiště měl hlavně jeho malý synek. Domů si odnášel parádní obří helikoptéru na dálkové ovládání, kterou mu táta koupil.

Michal sám má pilotní zkoušky a k létání má vřelý vztah. Jednu etapu života dokonce opustil basketbal a spoustu času trávil vysoko nad zemí. „Piloťák jsem si shodou okolností dělal sto metrů vzdušnou čarou od naší haly v Nymburce. Mezi létáním a basketbalem se dají určitě najít společné prvky. U obojího je potřeba ta správná dávka sebevědomí a soustředění. Tam nahoře se ale nesmí udělat žádná chyba. Když uděláte chybu v basketbalu, nejde o život. A to se snažím mít na mysli, uvedl Michal, který se jako podpora účastnil jedné letecké expedice v Himálajích.

„Kamarádi chtěli přeletět Mt. Everest, ale vinou nekvalitního paliva se jim to nepodařilo. Nakonec ale přeletěli Ama Dablam, téměř sedmitisícový vrchol ve východním Nepálu. Svůj sen přeletět osmitisícovku ale nevzdali a o deset let později zdolali Annapurnu. Z toho vychází i to, co říkáme našim mladým klukům. Když člověk vytrvá ve svém úsilí, úspěch se dostaví.“ 

Další fotografie najdete ve fotogalerii