Proč právě Slovinsko a pokolikáté už je Nymburk ve Zreče?

Ve Slovinsku jsme celkově už posedmé za sebou, z toho ve Zreče poslední tři roky. Předtím byla Rogaška. Oblast severního Slovinska je pro nás za prvé vzdálenostně akceptovatelná. To je významná věc, navíc jedeme od nájezdu v Sadské víceméně pořád po dálnici. Za druhé Slovinsko je basketbalová země, proto umí basketbal dělat. A to znamená nejen produkovat hráče, ale také se starat o týmy. To je pro nás to nejdůležitější. Slovinci vědí, co týmy potřebují, jak chtějí jíst, jak trénovat, jak regenerovat. Proto je všechno jednodušší domlouvat. Díky tomu, že je to velmi klidná země, která má moře, hory a krátké vzdálenost, tak sem jezdí mnoho týmu. A to je druhá nejdůležitější věc. Je tím pádem velmi snadné zde sehnat soupeře do přípravy.

Kolik takových míst příhodných pro přípravu v Evropě vůbec je?

V podstatě je několik málo míst, kam se koncentruje příprava týmů, které jsou na úrovni Nymburka a výš. To znamená Euroliga a Eurocup. Jedno z nich je Slovinsko. V něm jsou to dvě lokality. První je oblast Rogly, kde jsme my. Další je Kranjska Góra. Pak je Bormio na severu Itálie, kde jsou také hory a zároveň velice dobré podmínky na přípravu. Protože je to ale turistické místo, je to tam mnohem dražší. Dalším místem je Sierra Nevada ve Španělsku. Pro nás by to tam ale bylo mnohem náročnější, protože se musí letět do Granady a pak ještě cestovat dál.

Z kolika týmů jsme si letos ve Slovinsku vybírali soupeře pro přípravu?

Letos je tu Efez Istanbul, Zielona Gora, Astana, Weissenfels z Bundesligy a další německé týmy a pak samozřejmě celky ze Slovinska. Takže pro tu nás není problém jak dobře trénovat, být na jednom místě, pracovat na chemii týmu, tak i hrát kvalitní zápasy.

Původní plán byl hrát druhý přípravný zápas na soustředění s tureckým Efezem. Proč to nakonec nevyšlo?

Efez byl pro nás možnost hrát proti špičkovému týmu. Proti soupeři, který by nám nastavil zrcadlo. Ve svém kádru má ale hodně hráčů, kteří reprezentují na právě probíhajícím mistrovství světa ve Španělsku. Jeho aktuální kvalita by tak pro nás nebyla přínosná. V tom je výhoda Slovinska, že, když to zjednoduším, není problém zvednout telefon a velmi rychle sehnat jiného kvalitního soupeře. V tomto případě to byl slovinský šampion Krka Novo Město.

Kolik kvalitních týmu se momentálně nachází v naší lokalitě?

Pokud to vezmu od Ljublani po oblast Rogly, kde jsme my, tak já vím o osmi.

Jak náročné je soustředění logisticky zajistit?

Začínáme na tom pracovat na přelomu května a června, kdy se rozhodneme pro lokalitu. To bylo pro nás snadné, protože jsme chtěli pokračovat ve Zreče. Druhá nejdůležitější věc je určit termín. Ten se určuje podle toho, kdy se Nymburku vrátí reprezentanti. Letos to bylo o něco snazší, protože jsme tu o 14 dní dříve, než loni, kdy jsme museli čekat na konec mistrovství Evropy. A pak už se v průběhu prázdnin pracuje na konkrétním harmonogramu. To znamená na počtu zápasů, ve které dny je budeme hrát, co budeme dělat v ostatní dny a jak který ten konkrétní den bude zaměřený. Primárně nám jde o basketbal, chemii týmu a regeneraci. Výhoda komplexu ve Zreče je, že je tu vše pod jednou střechou. Jedenáct saun, tři bazény, speciální místnosti pro fyzioterapeuty. Nic nemá chybu. Strava je tu dělaná pro sportovce. O něčem svědčí, že v tom samém hotelu bydleli loni Španělé a Slovinci během mistrovství Evropy. Když jsem objednával jídelníček, tak jsem žertem poznamenal, že ho chceme stejný, jako měli Španělé, včetně těch tří deci vína na osobu. A oni mi odpověděli smajlíkem. To je ta výhoda. Tady je přístup takový, že oni věci řeší a nehledají problémy. Neřeknou vám, proč to nejde, ale vymyslí, jak to udělat.