OHLÉDNUTÍ ZA PLESEM
Příprava basketbalového plesu zabrala mnoho a mnoho hodin především Radce Křížové, Julii Kirchnerové a Báře Hrubanové. Kdo to nikdy nezkusil, vůbec nemůže pochopit, kolik věcí je třeba zajistit. Už jen vybrat termín, aby na něj mohlo přijít co nejvíce basketbalistů a zároveň byl volný kongresový sál Sportovního centra. Úplně na začátku se vytvořilo logo plesu, které pak ozdobilo plakáty, pozvánky, fotky ve fotokoutku, ... Tohoto úkolu se se ctí zhostila Julie Kirchnerová. Potom bylo potřeba zajistit doprovodný program nejen pro dospělé účastníky plesu, ale také pro mládež, která se na ples chystala v nezanedbatelném počtu. Zabezpečit občerstvení, rozmyslet, nakoupit a připravit výzdobu sálu, distribuovat pozvánky a hlavně stále operativně řešit desítky menších a větších problémů.
Vlastní příprava sálu započala už v úterý, kdy se za pomocí několika hráčů (Vojta, Boči, Mičego, Krojc) rozvěšovaly světelné řetězy pod stropem sálu. „Plošinář“ Krojc mockrát vystoupal za pomocí plošiny ke stropu sálu, aby zde upevnil jednu stranu řetězu a pak hajdy na druhou stranu napnout a zpátky … a to více než desetkrát. Podobné to bylo i v místech, kde byly bary.
Hlavní přípravy vypukly ve čtvrtek odpoledne. Jen pro ilustraci několik činností, které byly potřeba. Rozmístit stoly, kolem nich rozestavět přivezené židle, kterých bylo 250. Z každé stáhnout přepravní obal a na každou připevnit podsedák. Pod všech 25 stolů nalepit LED-pásky osvětlení, rozmotat desítky metrů světelných řetězů, nafouknout héliem skoro stovku balónků a pětadvacet z nich omotat světelným řetězem a umístit na každý stůl nad polovyfouklý basketbalový míč, který jednak navozoval atmosféru basketbalového plesu a zároveň zakrýval baterie. Na stoly se rozestavělo na 250 skleniček. Bylo také potřeba připravit tombolu, připravit čísla. Do dvou set kornoutů nasypat mandle, do dalších dvou stovek nastrkat slané tyčinky, které se pekly u Křížů s výraznou pomocí Martina. Šikovné ruce Martina Kříže vyrobily také světelné obrysy basketbalových míčů připevněné nad pódiem. Velkou dávku improvizace bylo potřeba zapojit při věšení dresů (způsob rozměřování najdete ve videu na FB). Uprostřed parketu vzniklo basketbalové hřiště. Hotovo bylo jen několik minut před otevřením sálu. Výsledný efekt však překvapil všechny, kteří přišli.
Vlastní ples začal pár minut před osmou úvodním slovem moderátorů, kterými byli Daniel Čech a Arnošt Frauenberg. Také všechny přítomné přivítala Radka Křížová a pár úvodních slov jsme mohli slyšet od prezidenta a majitele klubu Jiřího Podpěry. Pak už mohl začít vlastní ples. O muziku se starala kapela Bolero z Moravy. Arnošt Frauenberg pověděl na úvod básničku, ve které se mohla najít jména z nymburského i českého basketbalu současnosti i minulosti (umístili jsme na náš facebook) a Daniel Čech zapojil do zábavy i naše americké hráče, především Alexe Davise (i toto jsme přidali do facebookových videí).
Prvním hlavním hostem byl kouzelník Tomasiano, finalista soutěže Česko Slovensko má talent 2016. Za pomoci dobrovolníků z řad návštěvníků nejprve ukázal nějaká karetní kouzla, pak si pohrál s provázky, které spojoval a rozpojoval a jednou z přítomných dívek „vylevitoval“ několik desítek centimetrů nad stolek. V posledním svém pódiovém vystoupení trochu znejistěl našeho trenéra Amiela, kterého si vybral pro svůj poslední kousek. Přeci jen nechat na sebe hodit ostrý nůž, i když do desky, která trenérovi visela na krku, chce určitou dávku odvahy. Pokud to Oren jen nehrál, nejistota v jeho očích nebyla malá. Tomasiona pak ještě dlouhou dobu obcházel stoly a ukazoval své mikromagické kousky přímo u stolů plesajících.
Krátce před vystoupením druhého hosta poděkoval Jiří Welsch, který byl na plese i jako zástupce České basketbalové federace, trenérovi roku 2018 Ronenu Ginzburgovi. Neno pak dostal dárek, ze kterého měl upřímnou radost – dort z Coca Coly Zero.
Po chvíli už zhasla všechna světla v sále a chystalo se vystoupení druhého hosta. Tím byl Alex Dowis a jeho Light Art. Na plátně na pódiu si mohli všichni projít devadesátiletou historii klubu. Sokol a rok 1929, nahradilo panorama Nymburka a pak je vystřídala lokomotiva a rok 1940. Velký a zasloužený potlesk přineslo, když se na plátně objevily dvě postavy pod kterými zasvítilo jméno JANSTOVI. Silueta nymburské Komendy, kterou pozoroval z levého rohu lev jako živý. Připomenutí úspěchů v lize a Českém poháru přešlo na objevování basketbalové Evropy. Připomenutí vyhrané kvalifikace a cesta mnoha našich hráčů do Číny ukončily tuto velkolepou show.
Kromě hlavního sálu se ještě v kinosále odehrávaly bitvy na dvou stolních fotbálcích. Zapojili se staří, mladí, chlapi, ženy, skoro všichni. Hned vedle byl stále v permanenci střelecký trenažér. Bavily i závody prasátek a desítky fotografií vznikly ve fotokoutku. Zkrátka nepřišla ani Kapka naděje, pro kterou se vybralo 26.000 Kč. Děkujeme za Kapku naděje všem, kteří přispěli.
Ples skončil až dlouho, dlouho po půlnoci a nikdo, kdo odcházel, nebyl nespokojený. Hosté odešli kolem třetí ranní, ale ruch v sále utichl až po páté, to už však byly všechny židle na paletách připraveny k odvozu. A nepřišla žádná nová parta lidí, kteří by pomáhali s úklidem…
Ještě jednou děkujeme všem, kteří se na jeho přípravě a realizaci podíleli. Byla to hodně daleko hozená rukavice pro další plesy. „Atmosféru plesu tvoří v konečné fázi pouze a jen lidé. Když se sešla taková společnost, která se umí bavit se sebou navzájem a stírá věkové i jakékoliv jiné bariéry, je úspěch zaručen. Na ten večer všichni zapomněli, že jsou na palubovkách konkurencí a táhli za jeden provaz, provaz celovečerní zábavy,“ řekla na závěr Radka Křížová.
Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |