Martin Miklóšik, rodák z podtatranského Kežmaroku (18.11.1986), začínal v mládežnických týmech Chemosvitu Svit. V roce 2004 odešel do Worthersee Piraten Klagenfurt (Rakousko),  kde strávil dva roky. V únoru 2007 přestoupil do FMP Železnik Bělehrad (Srbsko), ale vzhledem k tomu, že nedostal pracovní vízum, pouze zde trénoval. Od roku 2007 do roku 2010 hrál Martin za tři španělské týmy: Baloncesto Torrejon (1.divize), Aridane Tenerife (EBA,  hráč základní pětky), Clinicas Rincon Axarquía (LEB Gold). V posledním klubu nastoupil jen ve třech zápasech a většinu sezony odehrál Unicaja II Malaga (EBA). Minulou pak oblékal dres B&W Opava.      

Před minulou sezonu byla ve Španělsku nejistá doba. Já neměl angažmá a nechtěl jsem čekat až do září v nejistotě. Opava ně oslovila v červnu a já na nabídku kývl. Také jsem si chtěl udělat nějaké jméno, které jsem do té doby neměl. Upřímně řečeno, netušil jsem, že hned po první sezoně mě osloví zrovna Nymburk.

Nymburk mě oslovil první a pro mě to bylo pochopitelně velké překvapení.

Přímý kontakt až na konci sezony, ale myslím si, že nějaké plusové body jsem posbíral při pohárovém zápasu v Opavě.

Velcí hráči v Nymburce nedostávali tolik minut. Nemáte z toho trochu obavy?

Nymburští trenéři jsou na vysoké úrovni. Zpočátku budu hrát určitě méně, ale jen tréninky a třeba i krátké úseky mezi tak výbornými hráči mě budou posouvat dál. Věřím, že si své místo v sestavě výkony vybuduji.  

Očekáváte, že už v první sezoně máte šanci si zahrát v evropských soutěžích?

Uvidíme. Věřím, že pokud trenéři budou vidět, že mohu něco ze svých předností nabídnout v zápasech Eurocupu nebo VTB ligy ve prospěch týmu, dostanu příležitost hrát.

S vaší výškou to nebude nic snadného při cestování v letadle….   

Já jsem ve Španělsku nacestoval letadlem hodně kilometrů. Vždycky jsem se přemístil tam, kde jsme hráli.

Příprava na vysoké úrovni, kvalitní trenéři i výborní spoluhráči. Vím, že v nymburské zázemí je na vysoké úrovni - od masérů až po tréninkový proces.

Rád bych se zlepšil ve všech činnostech, což mi spolupráce v nymburskými trenéry a spoluhráči určitě přinese. Pochopitelně získat co největší počet minut strávených na palubovce v co největším počtu soutěží, které bude Nymburk hrát.

To opravdu nebudu mít. Už když jsme hrál v Rakousku, měli jsme amerického trenéra a v týmu bylo šest anglicky mluvících hráčů. 

Aleš Chán neměl rád otázku: Jaký je tam nahoře vzduch. Jak je tomu u vás?

Ne, chybí mi tři až pět centimetrů. Asi si budu muset pořídit vyšší boty.