Od počátku zápasu jsme bojovali se špatnou střelbou. Procento úspěšnosti střelby z pole po první čtvrtině bylo jen kolem třiceti procent, přičemž domácí stříleli s dvojnásobnou přesností. Ve druhé čtvrtině se naše úspěšnost podstatně zvedla a skoro jsme se domácím vyrovnali. Ve třetí čtvrtině ztratily oba dva týmy a v poslední jsme pustili USK jen je čtyřem košům z pole ze 16 pokusů, naopak my jsme na 8 košů potřebovali jen 13 pokusů. Bodové sucho USK trvalo 6,5 minuty.

Zpočátku jakoby oba týmy chtěly ukázat, že ne nadarmo se pyšní nejlepšími obranami. Tři minuty se čekalo na první koš. Ten přišel z rukou Bohačíka a měl hodnotu tří bodů. I další úspěch domácích přihodil tři body a Madsen minutový valčík další trojkou zakončil. Spíše to byl kvapík než valčík, jak nám domácí utekli na rozdíl devíti bodů. Nevýrazného Sant-Roose, který však měl na starosti obranu Bohačíka, nahradil Geno Lawrence a ten se uvedl velice dobře - zisk, získaný faul a asistence Petru Bendovi na první náš koš. Rozložená trojka (koš s faulem) Madsena znamenala desetibodové vedení domácích 12:2. Kdo si myslel, že nemůže být hůř, byl zklamán. Trojku přihodil i Primorac a po koši Feštra jsme prohrávali dokonce o 17 bodů (23:6). Naše střely nebyly připravené, občas jsme honili míč po zemi a celkově naše hra nebyla na pohled moc pěkná. Vzhledem k tomu, že před námi bylo hodně času, jsme nepanikařili. Ke konci čtvrtiny přidal Tony Meier trojku po pěkném vniknutí Vojty Hrubana do vymezeného území a čtvrtinu zakončil Geno hodně divokým nájezdem.

Na začátku druhé čtvrtiny si nejlepší střelec ligy Jaromír Bohačík udělal třetí faul. Přeci jen obrana Sant-Roose není vůbec snadná. Na Howiem se dá „vydělat“ hodně nedovolených zákroků. Překvapivě USK na úvod druhé čtvrtiny ztratilo odvahu střílet, i když procento střelby nebylo u nich stále špatné. Domácí se snažili najít ještě a ještě volnějšího střelce, jenže to už naše obrana pracovala lépe a druhá příležitost nemusela přijít. V 16.minutě po Meierově dlouhé trojce se za stavu 32:27 si vzal trenér Alilović oddechový čas. To zafungovalo. Přišla jedna identická akce dvakrát zopakovaná: napíchnutí obrany, vyhození na perimetr. Dvakrát na takové shození čekal Bohačík a dvěma trojkami zvýšili domácí svoje vedení na 38:29. Do konce poločasu zbývaly ještě čtyři minuty. Naši trochu změnili způsob obrany pick & rollu a těsným zdvojováním jsme získali nějaké míče. Domácí ztratili za 10 minut 8 míčů!  Ze zisků jsme vyráželi do rychlých brejků a ty jsme zpravidla proměňovali. Nebylo proto divné, že se 17-bodový náskok USK z první čtvrtiny se scvrkl na jediný bod.

Ani na začátku druhého poločasu se skóre dlouho neměnilo. Na první body se čekalo přes dvě minuty a prosadil se Primorac (42:39). Jirka Welsch je však stále mrštnější než Primorac a nájezd Jury musel pivot řešit faulem. Po koši s faulem našeho kapitána bylo vyrovnáno. Těsně před začátkem 26.minuty jsme šli poprvé do vedení. Radost nám dlouho netrvala. Šafarčík trojkou poslal svůj tým opět do vedení 48:45 a opět našel pro své spoluhráče klíč k trojkové střelbě, který USK na úvod třetí čtvrtiny ztratilo. Před koncem třetí čtvrtiny se dostalo USK do vedení o 7 bodů a s tím oba týmy nastoupily do poslední čtvrtiny.

V ní jsme ukázali, že bránit umíme. Nejprve se dostalo USK do vedení 61:54, pak 65:59 a v polovině poslední čtvrtiny bylo vyrovnáno 65:65. Útok USK ztroskotával na daleko pohyblivější obraně s dostatečnou dávkou tvrdosti. Ve druhém poločase střídající Martin Peterka pomohl získat sedmibodové vedení. Čistá šňůra 16:0 definitivně zašlapala odpor domácích do země. Poslední záchvěv raněné sovy přišel asi minutu před koncem. Marešův koš s faulem a trojka upravily na 71:77, ale do sobotního příběhu se už nic dalšího ze strany USK nevešlo.