Od začátku jsme k zápasu přistoupili tak, že chceme utkání vyhrát. Věřili jsme, že když povedeme od začátku, soupeř už se nebude snažit utkání zvrátit. Skoro po celé utkání jsme byli lepší než soupeř až na pár sekvencí. Třetí čtvrtina byla z naší strany horší. I soupeř nechtěl přetěžovat své nejlepší hráče a častěji střídal. Hodně hráli ti, kteří proti nám doma nehráli.

Také v tomhle utkání se ukázalo, že když předvádíme dobrou obranu a rychlý přechod do útoku, málo kdy jsme k poražení. Ve druhém poločase nám odešla hra na útočné polovině, ale na obranné jsme stále drželi nějaký standard.

Věděli jste o poločase průběžný stav utkání v Sofii?

Ne, ne, nechtěli nám to říct. Věděl to Mates Svoboda, který ale měl pod pokutou zakázáno nám cokoliv prozradit.

Chtěl jsi to vědět?

Důležitý byl začátek, protože jsme rychle vedli o více než deset bodů. Dobře jsme bránili, běhali dopředu. První poločas jsme hráli týmově v útoku i obraně, pohlídali jsme si solidně i doskok. Ve druhém poločase jsme se zadrhli v útoku, z toho pramenila zhoršená obrana. Soupeř stáhl svou ztrátu na polovinu, ale nikdy nebyl tak blízko, abychom se museli bát o výsledek.

Skoro to vypadalo, že jsme se o poločase dozvěděli, průběžné stav ze Sofie, protože třetí čtvrtina se moc nepodařila…

Co tedy bylo důvodem horší hry?

Asi jsme byli příliš uspokojeni snadným průběhem. Každý si chtěl v útoku něco vyzkoušet.

Zápas jsme měli od samého začátku plně pod kontrolou. Možná jsme výrazně vedli už příliš brzy, protože pak na nás trochu snáze přišla malá krize. Sice náskok stáhli, ale my jsme se o konečnou výhru nebáli. Soupeř nepřijel ve zcela stoprocentní koncentraci a připravený bojovat. My naopak ano, a proto ten začátek vypadal, jak vypadal.

Lišil by se váš způsob hry, kdybyste znali průběh souběžného zápasu v Sofii?

Asi ne… Od druhé čtvrtiny jsme něco tušili, zaslechli jsme, jak se baví fanoušci ve fanclubu. My jsme chtěli vyhrát bez ohledu na to, jak vypadá utkání, které by nás posunulo do dalších bojů.

Postupové možnosti velely jasně, museli jsme vyhrát. Jak se hraje s vědomím, že výhra je nutná?

Do každého zápasu jde člověk s tím, že ho chce vyhrát. Na jednu stranu je to tlak, na druhou to hráče vyhecuje a hraje se na 110 procent. Od začátku zápasu bylo vidět, že u nás zvítězila ta druhá varianta. Už po první čtvrtině jsme vedli o dvacet bodů.

Co se stalo ve třetí čtvrtině? Vypadlo to, jako kdybyste se dozvěděli, že druhý zápas v Sofii se nevyvíjí dobře pro nás.

My jsme po výsledku v šatně pátrali, ale trenéři se rozhodli, že nám nic neřeknou. V každém případě přišel útlum na útočné polovině, nedali jsme pár volných střel. Soupeř zagresivnil obranu a taky trefil nějaké trojky.

Pokud byste věděli, že zápas v Sofii nevede, pro nás, k dobrému konci, ovlivnilo by to nějak naší hru v zápase?
Neovlivnilo. Každý hráč se chce vyhrávat, ať už v zápase o něco jde nebo ne.