Úvodní minuty byly možná trochu nervóznější z naší strany. Pod košem soupeře strašil vždy jeden z mohutných pivotů Jeriki nebo Myers, a soupeř pochopitelně vědom si své hmotnostní a výškové převahy, vedl své útoky často přes tuto pozici. Navíc náš nejzkušenější pivot Petr Benda si rychle udělal dva fauly a střídal už po čtyřech minutách první čtvrtiny. Bylo dobře, že Petrovu práci zastal Boris Barač, který nastoupil pro něho určitě nezvykle brzy. Boris za první čtvrtinu nastřílel 6 bodů a byl střeleckým lídrem našeho týmu.

Oba pivoti soupeře dohromady nastříleli 14 bodů za první čtvrtinu, tedy polovinu bodů svého týmu. Už v průběhu první čtvrtiny, ale hlavně od druhé jsme trochu obranu těchto dvou hráčů pozměnili.  „Přitlačili jsme v obraně. Začali plnit, co po nás chtěl Oren při rolování pětek z pick and rollu. Když jejich pivot roloval (vracel se po cloně do postavení pod košem – pozn.), dostal ránu, čímž se narušil timing (být na jiné pozici ve správný čas – pozn.) a najednou ubylo přihrávek do dolního postavení (pod koš – pozn.),“ vysvětlil klíčovou změnu pro vývoj zápasu Martin Kříž.

Jakmile vyschl bodový pramen podkošových hráčů, nedokázali to hráči soupeře z perimetru nahradit. Jejich trojková střelba byla jen 23%. S množstvím neustálých kontaktů rostla i nevraživost pivotů belgického týmu a pochopitelně klesalo i jejich soustředění. Frustraci pocítil Vojta Hruban, který po knock outu Myerse měl chvíli na čele rudou skvrnu. Za úmyslný faul jsme ale přidali 4 body. I mela pod košem, kdy Jeriki „nechtíc“ přišlápl padlého Martina Kříže. Toto dokonce bez faulu.

V průběhu první čtvrtiny jsme prohrávali už 2-8, když Oostende zahrozilo na úvod dvěma trojkami. Postupem času jsme ale skóre vyrovnali. Ve druhé čtvrtině jsme provedli již zmiňovanou změnu v obraně, Boris přidal dalších 5 bodů a byl i bodovým lídrem po dvaceti minutách zápasu. Po třech minutách druhé čtvrtiny jsme po zisku pod vlastním košem vysunuli rychle tykadlo Raye do protiútoku, kterého zastavili hosté za cenu faulu. Jenže po rozehrání jsme Oostende potrestali ještě o bod vyšší zbraní – trojkou Tomáše Vyorala. Skvělý průnik Martina Kříže poslal náš tým do vedení 36:34, pak za úmyslný faul Myerse na Hrubana zaplatili hosté čtyřmi body (40:34). Další akcí, která se musela líbit byl náš 47.bod, kterého docílil Martin Kříž po nezištné přihrávce pronikajícího Pavla Pumprly. Jakoby na Martina obrana úplně zapomněla, pochvalme však především výborné načasování Martinova sběhnutí ke koši, kde ho našla na milimetry přesná asistence od Pavla. První poločas jsme nakonec vyhráli 51:41 a bylo vidět, že jsme na tom výborně jak fyzicky, tak psychicky.

Druhý poločas začal famózní trojkou Geno Lawrence, který využil toho, že mu jeho obránce Lasisi věnoval půlmetr prostoru. Úspěch, který nakopl samotného hráče i obecenstvo. Náskok se přehoupl přes desítku a další koš přidal univerzál Geno pro změnu z nájezdu (56:43). V zápětí další koš Gena po nájezdu a byť byl jeho obránce Jeriki ve výskoku hodně vysoko, Geno zvolil vysoký oblouk skoro nad desku koše a tedy neblokovatelný (pokud by byl míč na sestupné cestě a obránce se míče dotkl, byl by to stejně tzv. technický koš – pozn.). Když už hodnotíme výkon Gena Lawrence, fantastický byl také jeho zisk na Djordjevičovi ke konci čtvrté čtvrtiny za stavu 77:64 a jeho sólo přes celé hřiště zakončené donáškou. Vybrali do komentáře jen několik akcí, ale výkon našeho rozehrávače byl především ve druhém poločase opravdu skvělý. Je třeba také ocenit práci Vojty Hrubana, u kterého vyberme například zisk míče v prvním poločase, kdy mohutným skokem přes dva ležící hráče ulovil neutrální míč a ekvilibristicky skóroval. Nebo ve druhém poločase možná plnil smlouvu s uklízečkou, když vytíral svým dresem podlahu při soubojích o míč. Výborné byly  Vojtovy přihrávky i individuální akce na 66:49. Nezapomenutelný je i jeho koš v posledních dvou sekundách prvního poločasu, kdy po akci s Geno Lawrencem po kroku do protipohybu obránce upravil skóre na 51:41.

Od třetí čtvrtiny jsme výborně řešili obranu pod košem a hlavně při cloně jsme se dokázali se jednak vrátit včas k pivotovi, ale také bránit střílející křídla. Opravdu nebylo jednoduché nás přehrát v blízkosti koše. Na druhé straně jsme využívali kromě kolektivního útoku i individuální schopnosti našich hráčů. Důležité a pro obranu Oostende nečitelné, že jsme dokázali zapojovat do skórování stále jiné hráče. Obrana hostů se nemohla soustředit na jednoho nebo druhého hráče. Takhle třeba přišly tři koše Jaromíra Bohačíka, který nejprve trefil trojku z pravého koutu, pak se výborně uvolnil a skórovat z nějakých tří metrů a nakonec se probojovat až pod koš a z podběhu skóroval. Petr Benda, další hráč, který se prosadil na útočné polovině. V jedné akci si vycvičil Jerikiho, kterému naznačil střelu, pivot zbaštil jeho fintu a jakmile byl ve vzduchu, Petr udělal krok do strany a přidal dva body. Také Petrova trojka na 69:51 byla pro soupeře možná nečekaná, ale my už víme…

Změnu nepřinesla ani poslední čtvrtina. Hosté prostě na naše hráče neměli. My jsme nezmatkovali a hráli stále stejně. Delší útoky přinesly nižší skóre, hosté dokonce čtvrtinu o bod vyhráli, ale nastříleli jen 16 bodů a nedokázali náš bodový polštář zlikvidovat. „Jsem rád, že si vezeme takový bodový rozdíl i do odvety,“ přiznal Martin Kříž.