Jaká byla tvá cesta do Nymburka a první dny u týmu?

Plynule jsem přišel z basketbalové reprezentace. Práce tam byla dost podobná jako tady, akorát že tady toho kluci potřebují víc. Tedy zatím. Doufám, že to tak nebude pořád. Hlavně z toho důvodu, že budou zdravotně v pohodě. Teď na začátku sezony je těch zranění docela dost, ale snad to bude OK.

Nahradil jsi fyzioterapeuta Petra Kádnera, kterého si hráči velmi oblíbili. Jak těžké bude navázat na jeho práci?

Petrův přínos pro tým nebude jednoduché nahradit. Byl tady tři roky a celé to tady posunul o hodně dál. Zažil jsem ho tu bohužel jen posledních pár dní, ale znám ho z vyprávění, protože pracoval s mým kolegou u fotbalové jednadvacítky. Ač nemusel, všechno mi předal a vysvětlil, jak to tu chodí. Doufám, že se mi podaří na jeho práci navázat plynule a že se dostanu aspoň na jeho úroveň. Ale musím říct, že tu jsem v nejlepších rukou Abého (dalšího z týmu fyzioterapeutů Jiřího Šmída, pozn.).

Jaké rady ti Petr konkrétně předal?

Předal mi všechno. Jak co se týče materiálů kde, co, jak, proč a kolik toho objednávat. Dále co se dělá před tréninkem, co před zápasem. Je to podobné jako v nároďáku, ale tady je toho samozřejmě mnohem víc, protože spoustu věcí navíc se dělá i po tréninku. Ať jsou to třeba doplňky stravy, které se klukům dávají, což v reprezentaci tolik nebylo. Hlavně toho hráči chtějí mnohem víc.

Co všechno ještě čekáš, že bude v klubu náročnější?

Zjednodušeně řečeno v Nymburce je mnohem víc práce, než bylo u nároďáku. Je to pochopitelné, protože sezona bude dlouhá a náročná. Bude se hrát hodně zápasů. Reprezentace trvala dva a půl měsíce v bloku a šlo se tvrdě za svým, což byl postup na Eurobasket. Tady hráči vědí, že budou absolvovat hodně zápasů, vědí, že to bude dlouhé. A proto si rádi dopřejí hodně rehabilitace a regenerace, aby byli v pohodě, aby tu obrovskou porci zápasů vůbec byli schopní snést. A nejsou to jenom zápasy. Ve finále bude nejúnavnější to cestování.

A ty osobně se na to cestování těšíš?

Takhle hodně jsem ještě necestoval, tak uvidíme. S reprezentací jsme teď cestovali poměrně dost, ale to je nesrovnatelné s tím, co bude tady. Nedokážu si to představit. Hodnotit to budu moci asi až po první sezoně. Petr mi říkal, že první rok je dobrý, druhý ještě jde a třetí už je kritický. Ale ten první se prý dá zvládnout v pohodě. Teď se samozřejmě těším, že poznám spoustu nových míst, ale bude to náročné. Nejen pro mě, ale pro celý realizační tým a hlavně pro hráče.

Už jsi poznal, na kom tu bude nejvíc práce?

Svoje si nenechá odbýt Rado, ten je jasný. A z reprezentace už znám Luboše Bartoně. Když jsme ho podepsali do Nymburka, tak jsem mu z legrace říkal, že automaticky dávám výpověď. Ten chodí pořád a pořád něco potřebuje. Taky je to už starší člověk (smích).