Vzpomínáte si ještě na dva zápasy proti Nymburku v Eurocupu v minulé sezoně za Virtus Roma?

Jeden jsme vyhráli, jeden prohráli. Úspěšný byl pokaždé domácí tým. Zápas v Praze jsme prohráli až ve třetím prodloužení, tuším. Byl to opravdu těžký souboj. Hrálo se ve velké hale a Nymburk byl na nás hodně dobře připravený, protože musel vyhrát. Byli jsme první ve skupině a jemu šlo o postup. Byl to fakt dlouhý zápas.

Už tehdy jste hrát proti spoustě budoucích spoluhráčů. To se vám stalo i před týdnem na mistrovství Evropy, když jste za Belgii nastoupil proti České republice. Bavili jste se s nymburskou čtveřicí nebo s trenérem o tom, že se za pár dní potkáte v jednou týmu? Musel to být pro vás pikantní souboj.

Během zápasu ne. Ale v předchozím zápase jsem si zranil rameno při jednom souboji, tak se mě trenér Ronen Ginzburg ptal, jak na tom jsem. Ale nebylo to při zápase, ale před ním ještě na hotelu.

A jaké to bylo potom nastoupit proti ČR?

Bylo to speciální. Věděl jsem, že hraji proti svému trenérovi a spoluhráčům. Byla to velká bitva, ale Češi byli nakonec o trochu lepší. Mají na šampionátu opravdu dobrý tým. Zahráli ve středu skvěle proti Srbsku a právem patří mezi nejlepších osm týmů v Evropě. Dvojice Satoranský – Veselý je opravdu špičková a samozřejmě hráči z Nymburka jsou dobří. Je vidět, že spolu jsou velmi silní a sehraní… Jiří Welsch, Petr Benda a další. My jsme nehráli špatně, ztráceli jsme, ale postupně jsme se vrátili do zápasu a byli kousek od výhry. Češi si to ale pohlídali.

Byl jste to zrovna vy, kdo táhl Belgii za vyrovnáním. Ukázal jste trenérovi Ginzburgovi svou formu, souhlasíte?

V létě jsem se připravil opravdu dobře a to hlavně díky reprezentaci. I když jsem byl proti Čechům zraněný, snažil jsem se ukázat to nejlepší, hrát agresivně. Asi se to povedlo, i když jsem mohl hrát ještě lépe, nebýt rány do ramene v předchozím zápase.

A teď už je to v pořádku?

Ano je. Cítím ještě bolest, protože se to stalo teprve před týdnem, ale není to nic vážného. Odpočinul jsem si a za pár dní bolest odezní, není to nic vážného.

Jak se těšíte na novou sezonu a proč jste si z nabídek vybral zrovna tu z Nymburka?

Těším se hodně, to je jasné. Věděl jsem, jakou má Nymburk v Evropě reputaci. Je to opravdu dobře organizovaný klub, který má své jméno. Když jsem si telefonoval s koučem, říkal mi, že má ve mě důvěru, což bylo pro mě na prvním místě. Důležité bylo, že Nymburk hraje VTB ligu a je stále český šampion. Všechny tyto důvody mě dostaly do pozice, že jsem se rozhodl zde podepsat.

Co vám říkal o vaší roli v týmu?

Říkal mi, že budu hrát na pozici 4. V minulosti jsem byl hodně využíván jako pětka, což nemám úplně nejradši, protože myslím, že moje přirozená pozice je čtyřka. Cítím se tam jistější, takže jsem rád, že se mnou počítá právě sem.

Jak vám bude sedět trenérův běhavý styl hry s rychlými přesuny do útoku a s důrazem na rychlý návrat do obrany?

I to tom jsme se bavili. Kouč vyznává rychlou hru, pohyb po palubovce oběma směry. Líbí se mi to, protože to vytváří hodně příležitostí. Co jsem slyšel, tak američtí hráči v Nymburce jsou také hodně rychlí, stejně jako Češi. Těším se na to a uvidíme, jak to bude fungovat.

Odehrajete ale spoustu zápasů. Velkou roli bude hrát faktor únavy.

Toho se ale dopředu nebojím, naopak. Možná budu za pár měsíců mluvit jinak, ale v NBA je to stejné, není se na co vymlouvat. I ostatní týmy ve VTB lize budou hrát tolik zápasů. Možná to budeme mít trochu těžší kvůli cestování do Ruska. Bude to složité, ale hrát proti týmům jako CSKA, Chimki, Kazaň nebo Nižnyj Novgorod, to je to co chcete, protože hrajete proti nejlepším týmům v Evropě. Jsem opravdu rád, že si VTB ligu zahraju.

Poslední dva roky máte docela štěstí na města. Hrál jste v Římě, teď zase v Nymburce, který je kousek od Prahy.

Mám štěstí. Žít v Římě bylo krásné a myslím, že tady to bude stejné. Nymburk je klidné a pěkné město kousek od Prahy a už se těším, až to tu s rodinou prozkoumáme. Hodně se na to těším.