Martin Ides je dnes hlavním trenérem klubu, ve kterém strávil poslední tři roky své hráčské kariéry. Je jím druholigový Nürnberger Basketball Club. Tým skončil ve své soutěži na šestém místě a pro zajímavost, členem jeho týmu byl Will Chavis, hráč, který hrál v Česku v sezoně 2005/06. Byl hráčem Mlékárny Kunín a v 19.kole (4.2.2006) nastřílel v jednom utkání 61 bodů, což je stále platný rekord Mattoni NBL a odsunul tak v historických tabulkách našeho bývalého hráče Adama Hesse (55 bodů proti Ústí n.L.). Při tomto rekordním výkonu odehrál Chavis 36 minut, dvojky střílel v poměru 12/10, trojky 15/10 a TH 12/11. Valorizace dosáhla hodnoty 66 a zápas skončil vítězstvím Kunína 135:64. Ještě jednu zajímavost můžeme vysledovat na webu o Willovi. V Čechách měřil 174 cm, na stránkách Norimberku je o 7 cm vyšší (181 cm). Možná se Will v Německu vytáhl…

 

Martine, jsi už delší dobu v Německu. Co říkáš české lize?

Bohužel nemám moc informací. Bavil jsem se jen se svými spoluhráči, co se kolem české ligy děje, jaké týmy hrají a jakou kvalitu zhruba mají. Dneska to bude první zápas, který budu sledovat.

Tedy v této sezoně první kontakt s českou ligou?

Není. V přípravě jsme hráli s USK, s Pardubicemi a Ústím nad Labem.

Co říkají zákulisní informace?

Že mezi týmy v české lize moc peněz není, že Nymburk v NBL těžko hledá konkurenta a není to v českém basketbalu jednoduché. Na úvod sezony Nymburku ublížilo, že vyměnili několik hráčů a že se museli opět sehrát.  

Jak to vypadá v Německu? Také mají kluby problémy s financemi?

S penězi ve sportu bude problém asi vždycky, pokud to není fotbal.

Jaká je úroveň basketbalu v Německu?

V Německu úroveň rok od roku stoupá. První liga má více týmů, které mohou konkurovat Bambergu – Artland, Bayern, Alba Berlín nebo Bonn.

Je druhá liga v Německu profesionální?

Je profesionální, i když ne zcela. Soutěži se říká Die Junge liga – tedy liga mladých. V týmech je více hráčů, kteří studují.

Platí v druhé lize nějaké pravidlo o počtu hráčů na palubovce?

Každý tým musím mít během zápasu v každém okamžiku nejméně dva Němce. Každý domácí hráč má na dresu vlaječku, aby byli dobře poznat během zápasu.

Českou ligu jsi tolik nesledoval, sledoval jsi Nymburk v evropských soutěžích?

Výsledkově jsem Nymburk sledoval… Hlavně jsem vnímal, jakou četnost zápasů mají a to se dá srovnat jen s NBA. Když člověk vidí vzdálenosti, které museli urazit mezi zápasy a hned podávat co nejlepší výkony, trochu jsem kluky obdivoval.

Který výsledek tě hodně překvapil?

Jejich vítězství v Bilbau.

Kdo bude podle tebe letošním mistrem ligy?
Jak jsem říkal, Nymburk nemá konkurenci. Ve finále bude bojovat s Prostějovem nebo Ostravou… Prostějov by to po zranění Jardy Prášila a s otazníkovým startem Vojty Bratčenkova, měl strašně těžké. Měli by šanci vyhrát jeden zápas, ale celou sérii asi těžko. Ostrava má v domácím prostředí opravdu divokou atmosféru a velkou podporu a co jsem slyšel, hrají takový zajímavý styl.

Co jsi říkal zápasu?

No, návštěvy bývaly větší… Zápas trochu ovlivnila zranění pardubických hráčů a možná i jejich důvěra, že by mohli ještě nějak zdramatizovat celou sérii. Nymburk kdykoliv chtěl, dokázal dostat soupeře pod tlak a prosadit se v obraně i útoku.

Čeho sis na hře Nymburka všiml?

Především agresivity v obraně. To Nymburk už dělá dlouho. Líbily se mi perfektní dlouhé přihrávky, v podstatě přes celé hřiště, jako třeba přihrávka Pavla Houšky na Jirku Welsche. Zápasy, na které se dívám, tolik neprožívám, ale tahle akce mě zvedla ze židle.

Jak moc se Nymburk proměnil od doby, kdy jsi byl jeho hráčem?

Klub udělal obrovský krok dopředu. Stačí se jen podívat, jaké soutěže hraje a jací hráči tady hrají. Já si na své působení v Nymburce rád vzpomínám. Měli jsme výbornou partu a bylo vidět, že všichni za Nymburk chtěli hrát. Atmosféra v hale u školy byla vždycky výborná. Byly to začátky a lidi byli hodně lační.

Cítíš se jako podporovatel Nymburka?

Nymburku fandím a doufám, že se jednou ta Euroliga povede.