Po celé utkání jsme bojovali, zůstali jsme v klidu i po úvodní smršti hostů i po ztrátě výrazného vedení na počátku druhého poločasu. Během utkání jsme výborně bránili, vybíhali jsme do rychlých protiútoků a padaly nám i nějaké střely. Tohle všechno dohromady nám přineslo šestnáctibodové vítězství.  

Jak si vysvětluješ průběh zápasu na úvod prvního i druhého poločasu?

Soupeř vlítl do zápasu i do třetí čtvrtiny s velkou energií. Byli všude, všude strkali ruce … hráli v takovém tempu, které se nedá vydržet celý zápas. Pro nás to znamenalo přestát první dvě, tři minuty a zase se chytit. Kromě dvou tříminutovek jsme měli zápas pod kontrolou.  

Skupina není zase rozehraná tak špatně. Soupeři z dolní části tabulky nás čekají venku, ale nejdůležitější bude vyhrávat v domácím prostředí s Le Mans a Oostende. To budou stejně důležité zápasy jako teď. Pokud nevyhrajeme ve středu s Belgičany, tak dnešní výhra je skoro k ničemu.

Jak by se dal charakterizovat náš následující soupeř Oostrende?

Úplně opačně než ten dnešní. Artland využívá hodně hru jeden na jednoho. Oostende se prezentuje týmovým výkonem, hodně si půjčují balón a hrají kolektivně.

Artland je typický německý klub plný Američanů, který využívá individuálních dovedností jednotlivých hráčů. Oostende nemá možná tolik talentované hráče, ale nahrazuje to právě svou kolektivní hrou.  

Když měl Jirka Welsch a Thomas Massamba po čtyřech faulech, nebál ses, že budeš muset na rozehrávku?

Nebál, ani rozehrávka by mi dneska nevadila. Trochu bych si musel zopakovat běh pozadu (smích), a co se týká vyvážení míče, tak tomu se občas nevyhnu ani v jiných zápasech.  

Po trojce ve třetí čtvrtině ses hodně radoval…

Já se raduju z každé povedené střely (smích). V tom čase to byly důležité body. Myslím, že po tomhle koši jsme si vzali zpátky svoje vedení a konečně jsme ukončili tu horší úvodní pasáž druhého poločasu. Hodně mi to pomohlo a dodalo síly do obrany.  

Dnešní vítězství je důležité nejen z hlediska samotného výsledku, ale z hlediska pocitu na konci zápasu. V posledních několika zápasech jsme měli herní krizi a potřebovali jsme se z ní dostat, jak říkám, nejen výhrou. Kromě úvodů poločasů jsme měli utkání pod kontrolou. Třicet minut jsme byli lepším týmem než náš soupeř, a proto jsme vyhráli výraznějším rozdílem. Měli jsme dobrý pohyb míče, pevnou obranu, dobře jsme skórovali.

Jak moc tě v zápase limitovaly čtyři fauly, ale i čtyři fauly Thomase Massamby, druhého rozehrávače?

Já jsem si čtvrtý faul udělal až v závěru. Hned potom na mě trenér volal, abych si dával pozor, ale zcela vypustit obranu nemůžeš.

Jak si hráč má dávat pozor, když v obraně musí být stále dostatečně důsledný?

(smích) Nesmí být zbytečně agresivní. Třeba svůj čtvrtý faul jsem si udělal, když jsem chtěl zabránit, aby si Holston přebral přihrávku. Trochu jsem zariskoval a přišel faul. A právě takových situací se pak člověk musí vyvarovat.

V průběhu druhé čtvrtiny sis říkal o střídání, trochu jsi kulhal, co se stalo?

Přišla na mě momentální krize. Hra se hodně zrychlila, několikrát se útoky přelily z jedné strany na druhou a najednou nohy přestaly poslouchat.

Jak se ti se svými skoro dvěma metry brání Holston, rozehrávač soupeře, vysoký 168 cm?

Je to pro mě nepříjemné. On je hodně rychlý a hbitý, a proto si musíš udržovat větší odstup, což zase jemu dává větší prostor pro střelbu.