Kde se tohle všechno narodilo? Už v první čtvrtině, kterou jsme začali skvěle. Ještě než skončila první minuta, vedli jsme 4:0. Skóre zápasu otevřela osvědčená a mnohokrát vyzkoušená spolupráce Geno Lawrence - Petr Benda se střelou z pravé strany. Kelatiho ztrátu potrestal Geno rychlým protiútokem. Právě rychlý protiútok byla klíčová zbraň prvního poločasu. Do osmi sekund jsme nastřádali 18 bodů, domácí dali jen jeden koš. Zakládání útoku bylo opravdu bleskové. Žádné přihrávky do boku, dlouhý driblink, ale míč pěkně letěl rovnoběžně s postranní čárou dopředu. A když se k tomu přidá i nějaký zisk na půlce, vydá to na pěknou třicetibodovou smršť první čtvrtiny.

Za pozornost stojí také první dva koše střeleckého tahouna prvního poločasu Vojty Hrubana. Nejprve ho v pravém rohu našla přihrávka Dardana Berishy, který možná trochu překvapivě nastoupil v základní sestavě, a naši lavičku zvedla o pár sekund později Vojtova smeč po zisku na půlce. Za stavu 3-9 po 3 odehraných minutách se už objevilo Téčko nad hlavou domácího trenéra. Radost z Dardanovy trojky zkalil jeho kamarád Koszarek také trojkou, ale stále to bylo jen bombardování území, které jsme už dávno přešli. Trenér Amiel v prvních deseti minutách rozehřál 10 hráčů a nažhavil je na bojovou teplotu. Roli střeleckého lídra převzal Kendrick Ray, a zvlášť jeho poslední koš první čtvrtiny by bylo potřeba vidět vícekrát, aby bylo jasné, jak vlastně míč dostal do koše. V první čtvrtině jsme dokázali velice přesně střílet - z pole 17/11 a byli jsme lepší i na doskoku.

Na úvod druhé čtvrtiny ukázal Boči (Jaromír Bohačík) jak skvěle umí vyfintovat svého protihráče. Při prvním koši druhé čtvrtiny nechal kolem sebe jako kometu přeletět Moora a za chvíli mu dvakrát na lep skočil Gecevicius. Ani ne po třech minutách měl Boči šest bodů, ale protože ani domácí nestříleli špatně, byl průběžný stav 28:39. Tempobasket pokračoval i nadále. Svůj 14. bod zapsal Vojta Hruban z tříbodové vzdálenosti a za podkresové hudby z kresleného seriálu Pat & Mat mohli fanoušci v hale vidět stav 30:47. Domácí špatně se vyvíjející utkání nabudilo k těsnější obraně a nám se trochu přilepila smůla na ruce. Když se k tomu přidaly dvě trojky Geceviciuse prakticky za stejné parkety, stáhl se náskok na 38:47. Jen na chvíli se ocitl Petr Benda u trojkového oblouku bez obránce … a už to bylo zase veselejší. Na Kelatiho trojku, kterou upravil na 41:49, šprýmařský diskžokej nechal zaznít pár taktů z Beethovenovy symfonie #5 Osudové. Jenže famózní asistence Bočiho na Krojce dala rázem zapomenout. Po dalším ubráněném útoku přišel další velký moment Petra Bendy. Po cloně zůstal Petr na trojce úplně volný a s míčem. My už víme, že to znamená velké ohrožení koše, Dragičevič zaparkovaný pod košem na to přišel, až když míč letět…41:54. Poločas jsme nakonec vyhráli přesně o deset bodů 55:45.

Měli jsme vynikající úspěšnost střelby z pole 64%, dvojky 24/16, trojky 9/5, měli jsme více asistencí, doskoků, zisků a méně ztrát. Ani domácí nestříleli špatně. Pomáhali si více trojkami než my 14/8, těsně pod 50% byli ve střelbě za dva body (16/7).

Na úvod třetí čtvrtiny zapěl náš FanClub Pojďme hoši, pojďme do toho…. Ještě než se všichni po pauze usadili, připsal si Dragičevič, ústřední postava domácích, třetí faul, když chytnul kolem pasu Petra Bendu. Dělal sice, já nic, já muzikant, ale rozhodčí se neopravili. První koše jsme dali z čáry trestných hodů, ale z pole se moc nedařilo. Jakoby najednou přestal fungovat mozek. Začali jsme se bát střílet a místo toho jsme najížděli do plného podkošového prostoru, ztráceli jsme míče a domácí kapitán Koszarek začal řádit. Po zisku dotáhl rychlý protiútok ve dva body, proměnil další akci za dva a za chvíli přidal trojku. Za dvě minuty smázl 7 bodů! rozdílu. Probudili se diváci, kteří byli zpočátku zaskočeni naším úvodem a time out Nymburka byl jediným východiskem. Krojc dostal vyčiněno za obranu polského rozehrávače při posledním koši, ale jelo se dál. V dalším útoku se zase Dragičevič zapomněl poblíž koše, když byl Petr na trojce volný. Chyba, která se trestá třemi body. Pak se Petr skvěle popasoval v obraně s pivotem Góry, ale následný útok skončil střelou na přední obroučku. Ještě krušnější doba nastala čtyři minuty před koncem třetí čtvrtiny, kdy Gecevicius trojkou upravil na 61:62. To už na lavičce zpytoval svědomí čtyřmi fauly ověšený Dragičevič. Odpověď na trojku Litevce byla opravdu rychlá. Za 10 sekund Pampi vsítil trojku. Na konci třetí čtvrtiny svítilo na ukazateli skóre 67:71.

Rozhodující čtvrtá čtvrtina mohla začít. Vstoupili jsme do ní lépe, za dva a čtvrt minuty to je 68:76, po Krojcově dvojce z Hrubanovy přihrávky za sebe a opět přišel time out. Domácí by chtěli dotáhnout, ale nejde to. Dragičevič stále sedí a trenér ho šetří do koncovky. Vynikající backdoor „za bukem“ číhajícího Petra Bendy a asistence Vojty Hrubana v čase 34:56 posílá skóre na hodnoty 72:80 a také posílá Dragičeviče na plac. Už není na co čekat. Domácím se nedaří s rozdílem nic udělat a berou si další time out. Při něm náš trenér zdůrazňuje: „Žádný faul na trojce!!!“ (ano z Bonnu s tím máme určitě zkušenosti…). Koszarek proměňuje trojku 77:82, jenže Geno se rozhodl jít jedna na jedna a dává koš. Dragičevič upravuje na 79:84, do konce utkání zbývá 2:20. O sedm sekund později chytře využívá Geno přebrání pivota Zielone Góry a definitivně ho posílá na střídačku. Genův airball dvě minuty před koncem, Gecevicius nepotrestal ani z místa, kde před tím dvě trojky dal. Uplynula další minuta a Petr proměňuje střelu ze šesti metrů (79:86). Koszarek bere odpovědnost na svá kapitánská bedra a 43 sekund před koncem z pravého rohu upravuje na 82:86. Time out našeho týmu. Oren Amiel: „Žádnou ztrátu!!“ Artur Gronek: „Všechny clony přebírat!!“ Dlouhý útok, driblink u půlící čáry a v posledních okamžicích nájezd… ale bez bodů. Úspěšní nejsou ani domácí a doskok je náš. Přichází rychlý faul, ale je teprve čtvrtý, a tak až další na Hrubana se jde házet. Do konce zbývá 11,2 sekundy, rozdíl jsou 4 body. Vojta pevné nervy nemá, ale útočný doskok získá Petr. Míč letí na Bočiho a přichází faul. Boči s klidem Kmotra pohřbívá naděje domácích na výhru. Nepomůže už ani time out Zielone Góry. Necelých šest sekund před koncem Koszarkova trojka nevychází, ale míč míří za čáru od nás. Poslední vhazování. Trenér Amiel diriguje své hráče na pozice, Gromek udílí poslední rady… nakonec jsou z toho dvě střely, ale žádný koš…. Vítězíme 88:82 a můžeme radostně do autobusu a hurá domů.