Osud tomu chtěl, aby tento vynikající zápas hraný ve skvělé basketbalové kulise zaplněné haly měl happy end pro oba týmy. Oba dva kluby si splnily svoje přání. My výhrou zůstali na druhém místě tabulky s jistotou, že osmifinálový zápas odehrajeme na nymburské palubovce. Zelená Hora díky pomoci Bonnu ještě dlouho po utkání slavila s fanoušky postup do play-off ze čtvrtého místa.

Po vyhraném úvodním rozskoku jsme první útok nezakončili úspěšně, a proto se do vedení dostali hosté. Po povedeném signálu při vyhození z autu skóroval nejlepší hráč hostů Dragičevič. Srovnal Petr Benda a do vedení 5-4 nás poslala trojka Lawrence. Poté se do vedení dostali hosté, kteří několikrát uplatnili dobré individuální uvolnění, pokud však koš nedali, dokázali jsme si s přehledem ohlídat obranný doskok. Náskok hostů nikdy nepřekročil čtyři body. I my jsme těžili z individuálních schopností hráčů především Dardan Berisha se dokázal bleskovým prvním krokem uvolnit, ale do bodového zápisu přispěl i trojkou. Nepříjemné bylo, že si už v prvních pěti minutách udělal dva fauly. Výborný cit pro průnik ukázal Pavel Pumprla, i se zraněnou rukou trojkou odvrátil Vojta Hruban vedení Zelené Hory 16:20 na 19:20. Vzhledem k tomu, že v první čtvrtině se hrálo na dlouhé útoky a těch rychlých bylo jako šafránu, skóre prvních deseti minut se zastavilo na poměru 20:21.

Druhá čtvrtina začala trochu smolně. Tomáš Vyoral za faul na trojce proměnil jen jednu šestku a dostal skóre do vyrovnaného stavu 21:21. Chybějící dva body dohnal v další akci Kendrick Ray, a když pak po zisku Vojty Hrubana zasmečoval, vytryskl mohutný gejzír radosti mezi našimi fanoušky. Trenér hostů Urlep na nic nečekal a time outem chtěl otupit ostří našeho útoku. Hosté se snažili probíjet ke koši, ale protože seděl na střídačce Dragičevič, moc se jim to nedařilo. Když už se konečně míč do blízkosti našeho koše dostal, selhal střelec v rozhodující chvíli, nebo přišel blok, či houština rukou míč do koše nepustila. Na 28:21 upravil trojkou Lawrence, po zisku si zasmečoval Kendrick Ray. Trenér hostů po stupně vrátil stěžejní hráče Dragičeviče a Koszarka, ale střelný prach Poláků byl stále vlhký a náš obranný doskok výborný. Postupně se náš náskok vyhoupl až do dvouciferných výšin. Ještě ani neuběhla polovina druhé čtvrtiny a po trojce Hrubana jsme vedli 35:21 a trenér Urlep si vzal druhý oddechový čas. Po naší patnáctibodové šňůře se konečně prosadil i soupeř, trojku dal Koszarek. Na ní odvětil stejnou mincí po rychlých přihrávkách Jaromír Bohačík. Na další dvě minuty se skóre nepohnulo a stále jsme vedli o 14 bodů. Po skrumáži pod naším košem, kdy míč poskakoval po hlavách a rukách hráčů ho do koše Stelmetu dostal Dardan a vytvořili jsme si nový rekord ve vedení. Zelená Hora snížila čtyřmi šestkami, ale další trojkou větší přiblížení oddálil Bohačík. Hosté však byli stále dotěrnější a po Kelatiho trojce srazili dokonce náskok pod deset bodů.

Do konce čtvrtiny zbývalo 4,94 sekundy a náš trenér využil posledního oddechového času k poradě na poslední akci. Před vyhozením zpod koše provedl Geno klamný manévr, čímž vyklidil pole pro Kendricka. Ten předribloval délku hřiště od šestky po trojkový oblouk, odkud poslal přihrávku do pravého rohu na číhajícího Petra Bendu. „Nebývá často, že by mě trenér využil na poslední střelu,“ smál se po utkání náš pivot. Přesně 9 desetin sekundy před závěrečným klaksonem opustil míč Petrovu ruku a celou sekundu plachtil ke koši. Když propadl obroučkou, jekot našich fanoušků přehlušil i houkající sirénu. Schlíplé oči hráčů v zeleném a vítězná gesta hráčů v bílém ukončily první poločas naším vedením 47:35.

V polské šatně vládl o poločase až nečekaný klid. Do druhého poločasu vstoupili hosté trojkou, ale to byl jediný koš za první dvě minuty třetí čtvrtiny. Naše body přidal ze šestek Petr Benda a pak po zisku míče zakončil s velkou dávkou emocí koš s faulem Dardan Berisha. Za chvíli dva body přidal Geno a naši mrštní malí hráči činili svou rychlostí a šikovností obráncům velké těžkosti. Naopak hosté se snažili hrubou silou koncentrovanou do hry Dragičeviče, který se nakonec prosadil dvěma koši v řadě. Náskok klesl ze šestnácti bodů na deset, ale za dva body se hodně divokým zakončením prezentoval Petr Benda. Stále jsme hráli se čtyřmi menšími hráči a Pampim na čtyřce. Rychlost a šikovnost našich hráčů sklízela úspěch. Rozdíl ve skóre se stále pohyboval kolem deseti bodů. Právě rychlost Pavla Pumprly stála za nesportovním faulem Zamojského. Pampi proměnil obě šestky a Kendrick dlouhou dvojkou pomohl opět výrazněji odskočit. S jedenácti body k dobru jsme mohli vstoupit do poslední čtvrtiny.

Teprve až sedmý útok čtvrtiny po 2,5 minutách skončil košem a díky němu Zelená Hora opět stlačila náskok pod deset. Náš trenér si vzal oddechový čas. Pak Kendrick Ray z pravého rohu rozjásal naše fanoušky dokonce dvakrát po sobě a bylo to 69:54. Těsně po půlce poslední čtvrtiny získal Dardan míč a samostatným nájezdem navýšil rozdíl už na dvacet bodů. Bylo jasné, že Poláci tento zápas nevyhrají. S přibývajícím časem se fanoušci Zielone Góry stále častěji dívali na své mobilní telefony. Lovili v nich průběžný stav souběžné hraného a vyrovnaného utkání Bonnu s Avellinem, které jim ještě otevíralo druhou cestu k postupu. Dvě minuty a dvacet sekund před koncem zápasu se najednou začalo slavit na tribuně plné zeleně oděných fanoušků Zelené Hory. Zápas v Bonnu totiž skončil, a protože vyhrál Bonn, bylo jasné, že do play-off postupuje i polský mistr. V tu chvíli už v zápase nešlo vůbec o nic. My jsme vyhráli a zůstali na druhém místě, Zielona Góra prohrála, ale po zápase se radovala více než my z postupu do další fáze ze čtvrtého místa skupiny.